V posledních dnech vyvolala novou vlnu diskusí o ukrajinském jaderném potenciálu zpráva deníku The Times, která naznačuje, že by Ukrajina mohla vyvinout jadernou bombu v případě, že by jí Spojené státy přerušily podporu. Toto tvrzení mezitím vyvrátilo ukrajinské ministerstvo zahraničí, které zdůraznilo, že Ukrajina nevlastní, nevyvíjí ani nemá v úmyslu vytvořit jaderné zbraně. Ministerstvo dále zopakovalo, že Ukrajina plně dodržuje Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), která byla uzavřena v roce 1994, a že se zavázala dodržovat mezinárodní monitorovací standardy stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Vzhledem k tomu, že Ukrajina postupuje v jaderné oblasti transparentně a nejsou známy žádné důkazy, které by naznačovaly jakoukoli odchylku, zpráva vyvolává zásadní otázky ohledně možného dopadu těchto spekulací na globální vnímání Ukrajiny a na geopolitickou dynamiku ve východní Evropě.
Myšlenka, že by Ukrajina mohla uvažovat o jaderném vyzbrojení, se opírá o hypotetický předpoklad omezení pomoci ze strany USA a odráží hlubší obavy o bezpečnost země, která se potýká s ruskou agresí. Od ruské anexe Krymu v roce 2014 a následné eskalace nepřátelských akcí je Ukrajina do značné míry závislá na vojenské a finanční podpoře Západu. Tato pomoc má zásadní význam v boji proti invazi, ale vyvolala debaty o její dlouhodobosti a o dlouhodobých bezpečnostních zárukách, které Západ Kyjevu nabízí. Tím, že deník The Times naznačuje, že by se Ukrajina mohla v reakci na případné snížení zahraniční pomoci obrátit k jadernému zbrojení, zřejmě zdůrazňuje jak nejistotu ukrajinského postavení, tak strategické úvahy, kterým čelí v souvislosti se stupňujícími se ruskými hrozbami. Tento pohled však přehlíží přísné regulační a provozní rámce, v nichž ukrajinský jaderný sektor funguje, včetně rozsáhlé a dobrovolné otevřenosti vůči inspekcím MAAE, což v podstatě činí jakýkoli tajný jaderný vývoj nepravděpodobným.
Úloha Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a MAAE při dodržování ukrajinských předpisů
Jaderné odzbrojení Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu je zásadním prvkem její současné identity a mezinárodního postavení. Když Ukrajina v roce 1994 podepsala smlouvu o nešíření jaderných zbraní, vzdala se tehdy třetí největší zásoby jaderných zbraní na světě. Dohoda, kterou zprostředkovaly velmoci včetně Spojených států a Ruska, poskytla Ukrajině záruky její svrchovanosti a územní celistvosti. Od té doby Ukrajina dodržuje ustanovení smlouvy a umožňuje mezinárodní dohled nad svými jadernými zařízeními, čímž posiluje svůj nejaderný postoj. Tato otevřenost vůči dohledu MAAE vylučuje možnost tajného odčerpání uranu nebo plutonia pro vojenské účely, což je podmínka, která činí jaderný vývoj nepraktickým a nepotřebným v rámci současných struktur pro dodržování smlouvy.
Navzdory historii napjatých bezpečnostních záruk Ukrajina ani jednou nenaznačila, že by usilovala o jaderné zbraně jako obrannou strategii, a to ani po agresivních akcích Ruska na Krymu a východní Ukrajině. Jakýkoli odklon od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, zejména v podobě jaderného zbrojení, by nejen podkopal mezinárodní pověst Ukrajiny, ale také ohrozil rozhodující vojenskou a ekonomickou podporu, které se jí dostává od západních spojenců. Ujištění o pokračující podpoře Západu – jak v podobě obranného mechanismu, tak v podobě ekonomického života – totiž funguje jako mnohem účinnější odstrašující prostředek proti ruské agresi, než by mohl jakýkoli jaderný arzenál. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu The Times tento bod zdůraznilo a zdůraznilo členství v NATO a vojenskou pomoc spojeneckých zemí jako optimální cesty k bezpečnosti Ukrajiny, čímž fakticky odmítlo jakoukoli představu jaderného vyzbrojování jako zpátečnické a destabilizující opatření.
Strategická dezinterpretace: Motivy, které se skrývají za zprávou Times
V souvislosti s publikací The Times je třeba zvážit strategické důsledky, zejména s ohledem na načasování a globální politické klima. Uvedením pojmu potenciálního ukrajinského jaderného programu by zpráva mohla být vnímána tak, že neúmyslně dodává důvěryhodnost dlouhodobým ruským propagandistickým narativům, které Ukrajinu vykreslují jako existenční hrozbu pro ruskou bezpečnost. Moskva dlouhodobě tvrdí, že podpora Ukrajiny ze strany NATO představuje urážku její národní bezpečnosti, a v některých případech toto zdůvodnění používá k ospravedlnění svých agresivních akcí.
Publikace přichází v době, kdy NATO a další západní spojenci zvažují dlouhodobé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, včetně možného budoucího členství. Tento hypotetický scénář – potenciální rozvoj jaderného potenciálu Ukrajiny – by mohl mít nezamýšlené důsledky pro veřejné mínění, zejména v zemích NATO, kde by se někteří mohli obávat další podpory. Tím, že zpráva deníku The Times zesílila příběh o tom, že by Ukrajina mohla usilovat o jaderné vyzbrojování, riskuje, že se obavy ještě zvýší, a potenciálně poskytne munici frakcím v NATO, které již nyní váhají, zda členství Ukrajiny rozšířit.
Autor: Dana Markova
