V Česku každý rok přibývá kolem 2500 pacientů s rakovinou slinivky. Jen u desetiny nemocných se nádor odhalí ve stadiu, kdy je možné ho léčit. ČR má třetí nejvyšší úmrtnost na toto onemocnění na světě. Upozornili na to dnes lékaři Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1.LF UK) při příležitosti Světového dne karcinomu slinivky břišní. Podle nich vysoká úmrtnost představuje problém, který je nutné řešit. Cestou je určit rizikovou skupinu pacientů, které je potřeba dostat včas na vyšetření a sledovat.
„Česká republika patří mezi země s nejvyšší úmrtností. Ve světě jsme třetí, v Evropě druzí po Maďarsku. Je to problém, který vyžaduje řešení,“ uvedl profesor Luboš Petruželka z onkologické kliniky 1.LF UK, VFN a Ústřední vojenské nemocnice.
Jen desetina pacientů se totiž zachytí ve fázi, kdy je možné karcinom pankreatu léčit. Většina diagnostikovaných umírá. „V časných stadiích nemusí karcinom pankreatu působit žádné obtíže. Nebo jsou minimální – jako například únava, které nepřivedou pacienta k lékaři. Pokud se zachytí nemoc v pokročilém stadiu, tak pětileté přežití je téměř nulové,“ řekl přednosta IV. interní kliniky 1.LF UK a VFN Radan Brůha.
V pokročilejším stadiu provází rakovinu slinivky bolesti horní poloviny břicha, které míří i do zad. Ukazatelem je i cukrovka, která se i přes léčbu bezdůvodně zhoršuje. Pacient hubne. Má také pocity plnosti, ztrácí chuť k jídlu, zvrací. Má tmavou moč a světlou stolici. Kůže a oči žloutnou. Dvě třetiny nemocných k lékaři přicházejí až v době, kdy se nádor už nedá operovat a metastázuje, upřesnil přednosta onkologické kliniky Michal Vočka.
Jednoduchý krevní test k odhalení choroby neexistuje. Podle lékařů je potřeba stanovit skupinu lidí, u nichž by mohla rakovina slinivky hrozit. Ty je pak potřeba cíleně sledovat. Karcinom pankreatu vzniká při kombinaci dispozic a určitých faktorů. Šest až deset procent lidí má změnu v určitých genech, které celoživotní riziko vzniku zvyšuje.
V Česku jsou nyní tři screeningové programy. Podle lékařů by se měli sledoval lidé od 35, 40 či 50 let podle výskytu mutace určitých genů a dalších rizikových faktorů. Roli hraje rakovina slinivky, prsu či vaječníků v rodině. „Zařazení do screeningových programů nevyžaduje doporučení a žádanku od lékaře, pokud člověk kritéria splňuje,“ uvedl Vočka. Podle něj se screening provádí v brněnském Masarykově onkologickém ústavu a v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.
Lidé docházejí na odběry krve, kdy se sledují určité ukazatele. Absolvovat by měli pravidelně po určitých letech endosonografické vyšetření a magnetickou rezonanci. Podle Petruželky se bez molekulární diagnostiky a rychlého zavádění inovativních léků ale nedá zlepšení očekávat.
