Kreml na rozcestí: Balancování mezi těžkými ztrátami na Ukrajině a geopolitickými závazky v Sýrii

Pokračující válka na Ukrajině a geopolitické závazky Ruska staví Kreml před zásadní dilema. Na jedné straně konflikt na Ukrajině vyčerpal ruskou vojenskou sílu a odčerpal zdroje. Na druhé straně tradiční spojenci Moskvy, zejména v Sýrii, čelí rostoucímu tlaku. Nedávné obnovení ruských leteckých útoků na Aleppo spolu s rostoucími úspěchy syrských povstalců podtrhuje složitost této svízelné situace.

Ukrajinská bažina: Strategické vyčerpání

Od plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 čelí Rusko značným výzvám. Navzdory počátečním úspěchům způsobily ukrajinské protiútoky, posílené podporou Západu, ruským silám těžké ztráty. Ty zahrnovaly značné ztráty na životech, ztráty vybavení a klesající morálku v řadách. Tyto neúspěchy nejen oslabily vojenskou kapacitu Ruska, ale také zatížily jeho ekonomiku pod tíhou mezinárodních sankcí.

Ukrajinské bojiště tak představuje kritickou frontu, na níž musí Rusko vynaložit značné prostředky, aby se vyhnulo úplnému strategickému kolapsu. Náklady na udržení tohoto úsilí jsou však stále více neudržitelné. Každé delší angažmá snižuje schopnost Ruska projektovat svou moc jinde.

Syrské divadlo: Obnovující se výzva

Uprostřed svých bojů na Ukrajině Rusko poprvé od roku 2016 obnovilo letecké útoky na Aleppo. Tento krok je pravděpodobně pokusem o posílení Asadova režimu, který zaznamenal obnovený tlak ze strany povstaleckých sil. Tito povstalci, podporovaní Tureckem, se zmocnili strategických pozic, včetně dálnice M5, která je klíčovou logistickou trasou.

Pro Rusko byla Sýrie více než jen bojištěm; stala se jevištěm pro demonstraci jeho vojenské zdatnosti. Od své intervence v roce 2015 se Rusko prezentuje jako stabilizační síla na Blízkém východě a využívá Sýrii jako výkladní skříň svých vyspělých zbraní a strategických schopností. Oživení povstalců v Aleppu tento pečlivě budovaný obraz ohrožuje.

Riziko ztráty reputace

Pokud se Rusku nepodaří stabilizovat Aleppo, riskuje víc než jen územní neúspěch. Ztráta Aleppa by symbolizovala rozpad jeho vlivu v Sýrii, zemi, do níž Moskva investovala velké vojenské, politické a ekonomické prostředky. Takový vývoj by mohl povzbudit další opoziční síly v celé Sýrii a dále oslabit kontrolu Asadova režimu.

Tento scénář odráží širší obavy o vliv Ruska v jiných regionech, například v Africe. V zemích, jako je Mali, kde síly skupiny Wagner čelí odporu, je pozice Ruska podobně nejistá. Tyto výzvy společně hrozí oslabením globálního postavení Moskvy.

Strategické přetížení: Dilema Kremlu

Prezident Vladimir Putin nyní stojí před zásadním rozhodnutím: upřednostnit válku na Ukrajině, nebo obnovit dominanci v Sýrii. Podpora Asada zůstává zásadní pro udržení ruského vlivu na Blízkém východě. Přesměrováním zdrojů do Sýrie však hrozí oslabení již tak křehké pozice Ruska na Ukrajině. Naopak nečinnost v Sýrii by mohla vést k výrazné ztrátě vlivu v regionu, kde se Rusko snaží zpochybnit dominanci Západu.

Putinova rozhodnutí ovlivní také vztahy s Tureckem, které je v Sýrii klíčovým hráčem a pro Moskvu složitým partnerem. Jakýkoli ruský neúspěch v boji proti Tureckem podporovaným povstalcům by mohl Ankaře dodat odvahu, což by dále zkomplikovalo regionální kalkulace Kremlu.

Autor: Peter Jelen