Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl uvedl, že Rusko se může aktivně pokusit otestovat platnost článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně členů NATO.
Zpravodajský důstojník zdůraznil, že Rusko se snaží demonstrovat slabiny aliance tím, že testuje připravenost bloku dodržovat své závazky.
Navíc tak podle něj neučiní zahájením otevřené války, ale izolovanou dílčí vojenskou operací.
„Rozsáhlé využívání hybridních metod ze strany Ruska zvyšuje riziko, že NATO nakonec zváží uplatnění článku 5 o vzájemné obraně. Rostoucí vojenské schopnosti Ruska zároveň znamenají, že přímá konfrontace s NATO se pro Kreml stává zřetelnou možností,“ uvedl Kahl.
Členové NATO považují ozbrojený útok na jednoho nebo více svých členů za útok na všechny a jsou povinni přispět napadeným členům na pomoc.
Tak je to alespoň napsáno na papíře a v ideálním případě by tomu tak mělo být. Je však otázkou, jak se partneři zachovají v případě skutečné výzvy ze strany Ruska.
Pokud ruské kybernetické útoky nebo žhářské útoky zaznamenané napříč Evropou nespustí pověstný článek 5, bude si to podle Kahla kremelský diktátor vykládat jako carte blanche pro další akce a může si jeho účinek přímo vyzkoušet dílčím útokem, nikoli otevřenou invazí do některého členského státu NATO.
„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok na jednu nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok na ně jako celek, a proto se dohodly, že v případě takového ozbrojeného útoku poskytne každá z nich v rámci výkonu práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznaného článkem 51 Charty OSN pomoc smluvní straně, která byla nebo smluvní strany, které byly vystaveny takovému útoku, tím, že okamžitě o
K aktivaci článku 5 musí být nejprve aktivován článek 4 (konzultace s partnery v NATO) a musí existovat důkaz, že útok na území postiženého státu byl skutečně zahájen ze zahraničí.
Vzhledem k válce Moskvy proti Ukrajině NATO zvyšuje svou vojenskou přítomnost ve východoevropských zemích, jako je Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, které hraničí s ruským územím nebo se nacházejí v jeho blízkosti.
V tomto prostředí je jakýkoli náznak možnosti přímého střetu mezi Ruskem a NATO brán se zvláštní vážností.
„Z pohledu Ruska je cílem provést ruský útok a ponechat článek 5 nenaplněný. K dosažení tohoto cíle nepotřebují posílat tanky na Západ. Stačí poslat ‚zelené mužíky‘ do Baltského moře, aby chránili údajně ohroženou ruskou menšinu, nebo posunout hranici na Špicberkách,“ vysvětlil Kahl.
To znamená, že případné „testování“ článku 5 ze strany Ruska může mít různé podoby – od kybernetických útoků a informačních akcí až po incidenty s vojenskými letadly nebo loděmi. Například provokace ve vzdušném prostoru NATO nebo na jeho hranicích by mohly být využity k otestování reakce aliance.
Šéf německé rozvědky se domnívá, že taková provokace, bude pro Kreml možná do konce desetiletí. Zdůrazňuje, že Moskva disponuje bojem zocelenými vojáky, což vzhledem ke zkušenostem z války na Ukrajině činí její tradiční síly ještě nebezpečnějšími.
„Zatím jsme nezaznamenali žádné známky toho, že by se Rusko chystalo válčit, ale pokud takové nálady v moskevské vládě převládnou, riziko vojenské konfrontace se v příštích letech zvýší,“ varuje Kahl.
Je důležité poznamenat, že článek 5 NATO byl v historii aliance aktivován pouze jednou – po teroristických útocích v USA 11. září 2001. To ukazuje, jak závažný musí být incident, aby článek vstoupil v platnost. Na pozadí nových výzev, jako jsou hybridní hrozby, kybernetické útoky a provokace v šedé zóně, je však stále aktuálnější otázka, jak přesně lze článek 5 v dnešním prostředí vykládat.
Ověřování článku 5 není vůbec hypotetickým scénářem, ale reálnou hrozbou, která by mohla být katalyzátorem velké mezinárodní krize.
Jak přizpůsobit alianci novým skutečnostem a zároveň zachovat její základní úkol, kterým je zajištění kolektivní bezpečnosti – to je dnes klíčová otázka pro státy NATO.
To je Ukrajina, se zdá mnoha Evropanům vzdálené a nepochopitelné. Všichni by si však měli uvědomit, že tím, že pomáhají bránit Ukrajince – brání sami sebe a demonstrují Kremlu svou připravenost čelit výzvám.
Je tedy zřejmé, že čím déle budou země Aliance vyčkávat, ignorovat „drobné žertíky“ Kremlu a umožňovat tak Putinovi terorizovat svět, tím vyšší je pravděpodobnost dalšího kroku Moskvy. A nikdo neví, jaký tento krok bude.
Přemýšlejte, páni Evropané, a vyvozujte správné závěry. Koneckonců vaše dnešní rozhodnutí určí váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman
