U plynovodu Nord Stream-2 se objevil silný nepřítel.

Plynovod dodávající ruský zemní plyn do německého přístavu Lubmin byl dosud kritizován zejména Spojenými státy, Polskem a některými východoevropskými zeměmi. Nyní se „těžká váha“ EU vyslovila také proti jejímu dokončení.

Věznění vůdce ruské opozice Alexeje Navaľného a pokračující boj proti pouličním protestům by mohly představovat vážnou hrozbu pro ruskou ekonomiku. V reakci na nedávné události kolem případu Navalného Francie požádala Německo, aby zastavilo výstavbu plynovodu Nord Stream-2.

„Vždy jsme říkali, že v této souvislosti máme největší pochybnosti o projektu (plynovodu),“ řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Bonn pro rádio France Inter. Na přímou otázku, zda jeho vláda podporuje ukončení projektu, jasně odpověděl: „Už jsme to řekli.“
Kontroverzní plynovod, který podle kritiků významně zvýší závislost Evropy na ruském plynu, se rychle mění na německou vládu. Volání po výstavbě bylo slyšet od začátku. Ať už od ekologů nebo od těch, kteří varovali, že Rusko obejde Ukrajinu a použije plyn jako politickou zbraň.

Počet hlasů proti Nord Stream-2 se v létě zvýšil po otravě Alexeje Navalného, ​​který podle vyšetřovacího serveru Bellingcat způsobila ruská FSB. I tehdy však Angela Merkelová trvala na svém postoji: „Věříme, že Nord Stream 2 by měl být dokončen. Nemyslím si, že je vhodné spojit obchodní projekt s Navalným problémem, “řekla na začátku září.
I tehdy se však Merkelová setkala s odporem v samotném Německu. Politici z jiných stran, včetně křesťanského demokrata Norberta Rettgena, spolkového kancléře strany, se přidali k obvyklým zeleným aktivistům za lidská práva, kteří chtějí Rusko za otravu potrestat.

Očekává se, že Evropská unie nyní souhlasí s dalšími sankcemi proti režimu Vladimíra Putina: „Sankce byly přijaty a můžeme přejít k dalším. Mělo by však být jasné, že to nestačí, “řekl Bon. „Myslím, že zvažujeme možnost Nord Stream,“ dodal s tím, že šlo hlavně o německé rozhodnutí, protože plynovod vede do Německa. Dne 21. ledna však kancléřka Merkelová potvrdila svůj záměr stavbu dokončit.

  Rusko-běloruské jednání prezidentů jako příklad Lukašenkové neschopnosti vyřešit problémy své země

Začátkem prosince byly obnoveny práce pod vodou u německého pobřeží. Asi na rok byly pravděpodobně zastaveny kvůli sankcím USA proti soukromým společnostem zapojeným do výstavby.

To je jeden z důvodů, proč se většina odborníků domnívá, že projekt v hodnotě devíti miliard eur již nebude zastaven. Za to by kromě samotného Ruska platily i další státy a soukromé společnosti. Například finský státní koncern Fortum koupil podíl v německé společnosti Uniper, která je jedním z klíčových hráčů na stavbě ropovodu. I na tomto základě jsou názory jednotlivých států na budoucnost 1 200 km dlouhého plynovodu.

Adam Vojta

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com