O místo předsedy Akademie věd ČR (AV ČR) se utká největší počet kandidátů v historii. Mezi pěti uchazeči je předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, člen Akademické rady AV ČR David Honys, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek a člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek. V úterý budou členové Akademického sněmu vybírat, komu dají svůj hlas a kdo vystřídá současnou předsedkyni Evu Zažímalovou, které končí její období ve funkci na jaře příštího roku. O kandidátech informovalo ČTK tiskové oddělení AV ČR. Předsedu poté jmenuje prezident.
Baran byl v roce 2005 jmenován ředitelem Filozofického ústavu AV ČR, kde působil až do roku 2013, kdy se stal místopředsedou Akademie věd ČR a později i členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Je známý svou prací na vědní politice a podporuje propojení vědy a veřejné politiky, zejména ve financování výzkumu. Chce se zaměřit na podporu mladých vědců.
Grubhoffer je český biolog. Je známý svou aktivní účastí na popularizaci vědy. Podobně jako Baran chce podporovat mladé vědce. „Akademie věd musí napřít úsilí ve směru hledání vhodného modelu a podmínek udržitelného financování vědy a výzkumu pro střednědobou i dlouhodobou perspektivu,“ uvedl ve svém programovém prohlášení.
Honys se jako člen Akademické rady AV ČR věnuje koordinaci zahraniční spolupráce a řešení zásadních otázek vědní politiky, jako je například zajištění bezpečnosti vědního výzkumu. Chce se zaměřit zejména na finanční stabilitu akademie, posílení spolupráce se soukromou sférou, státními orgány a vysokými školami a na výrazné zlepšení interní a externí komunikace.
Pánek mimo jiné řídí mezinárodní projekt EUROfusion, což je evropské konsorcium zaměřené na vývoj jaderné fúze. Mezi jeho programové cíle patří například zvýšení mezd pracovníkům na takovou úroveň, aby byly konkurenceschopné na trhu práce.
Plešek by rád posílil mezinárodní spolupráci, zejména v rámci evropských grantů, a pomohl českým vědcům zapojit se do významných globálních výzkumných projektů.
Předseda je zodpovědný za řízení Akademie věd ČR a za její komunikaci s vládou, univerzitami a dalšími vědeckými a výzkumnými subjekty. Je volen na čtyřleté funkční období a nesmí ji zastávat více než dvakrát po sobě. Mezi jeho pravomoce patří například jmenování ředitelů jednotlivých ústavů AV ČR nebo spravování rozpočtu.
O předsedovi AV ČR se hlasuje tajně prostřednictvím volební aplikace, přičemž účastnit se mohou pouze členové Akademického sněmu AV ČR. Hlasování je platné, pokud se ho zúčastní nadpoloviční většina členů sněmu. Kandidát je zvolen, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. V prvním kole je zvolen ten, kdo tuto většinu obdrží, jinak do druhého kola postupují tři kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Pokud ve třetím kole není předseda zvolen, postupují do čtvrtého kola dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Pokud ani ve čtvrtém kole není zvolen, volební komise předloží sněmu návrh na další řešení.
