Čtvrtina Čechů ve věku od 16 do 65 let má velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností. Mají potíže porozumět delším textům nebo orientovat se na webech s více stránkami. Nízkou schopnost řešit problémy má 29 procent Čechů. Velmi nízkou úroveň početních dovedností má asi pětina Čechů, hůře jim jde například výpočet procent. Vyplývá to z Mezinárodního výzkumu dospělých (PIAAC), které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V tiskové zprávě o tom informoval Národní pedagogický institut (NPI), který má tento výzkum v Česku na starosti.
V mezinárodním srovnání dosáhla ČR průměrných výsledků ve čtenářských dovednostech a ve schopnosti řešit problémy, mírně nadprůměrných výsledků pak v početních dovednostech. Čtenářské dovednosti Čechů se v uplynulých deseti letech zhoršily, uvedl NPI.
Češi si ve výzkumu, který se konal v letech 2022 a 2023, vedli v mezinárodním srovnání podobně jako před deseti lety. Nejlépe se dařilo dospělým v Japonsku a evropských severských zemích jako je Finsko, Švédsko či Norsko. Severské země se podle NPI za posledních deset let většinově zlepšily. Výzkumu se zúčastnilo 29 zemí, zaměřuje se na obecné dovednosti pracovat s informacemi a řešit problémy, nikoli na školní či akademické znalosti.
Necelá třetina dospělých Čechů podle výzkumu neumí řešit problémy. Zvládnou řešit jednoduchá zadání, u kterých se během řešení nemění podmínky. Jakmile zadání obsahuje více různých požadavků a řešení vyžaduje několik kroků, mají potíže.
Horších výsledků dosahovali absolventi výučních oborů bez maturity. Mezi lidmi od 25 do 65 let s vyučením bez maturity má 41 procent velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností. Mezi dospělými se středním odborným vzděláním s maturitou ve stejném věku je to 17 procent, se středním všeobecným vzděláním 11 procent, u vysokoškoláků je to šest procent.
Horší práci s textem podle NPI obvykle doprovází i snížená schopnost pracovat s čísly i řešit problémy. Ve dvou či třech zkoumaných oblastech najednou má velmi nízkou úroveň dovedností asi čtvrtina Čechů. U absolventů učebních oborů bez maturity je to 40 procent.
Podle koordinátorky výzkumu v ČR Michaely Röschové je výsledek u vyučených lidí alarmující. Jejich úroveň dovedností je blíže schopnostem dospělých, kteří mají jen základní vzdělání než středoškolákům s maturitou, uvedla. Výsledky nenasvědčují, že by učební obory dobře připravovaly své absolventy na uplatnění na trhu práce nebo na to, aby dokázali čelit dezinformacím, uvedla.
Podle sčítání lidu v roce 2021 mělo střední vzdělání včetně vyučení bez maturity 31 procent obyvatel ČR starších 15 let, středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání 32,5 procenta a vysokoškolské vzdělání 17,6 procenta lidí.
