Ministerstvo vnitra zatím neeviduje v souvislosti se zimním obdobím vyšší počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny. Počet žádostí o dočasnou ochranu byl minulý týden nižší než v říjnu. V dnešních Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„My jsme samozřejmě teď čekali, třeba už za měsíc prosinec a druhou polovinu listopadu, nárůst žádostí o dočasnou ochranu. A ono to dopadlo tak, že nám to z dvou tisíc týdně, které jsme měli ještě v říjnu, spadlo na nějakých 1700 týdně,“ řekl Rakušan.
Ministerstvo se podle něj ale nadále snaží podporovat vnitřní migraci přímo na Ukrajině. „To znamená, aby lidé, kteří musí opustit východní část Ukrajiny, kde opravdu ta válka objektivně stále je, byli schopni přesídlit do západní části Ukrajiny, která by to logisticky stále ještě unesla,“ doplnil ministr.
Podle Rakušana v Česku plánuje i po konci války zůstat zhruba 60 procent uprchlíků. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra je nyní v Česku 386.782 lidí s dočasnou ochranou.
Rusko opakovaně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. „Samozřejmě před námi je velká výzva, a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ řekl v říjnu premiér Petr Fiala. Dodal, že v tomto ohledu jde i o „prevenci proti uprchlické vlně, která by mohla z Ukrajiny přijít, pokud by tam lidé v zimě nemohli žít“.
Migrace ze Sýrie se nyní v zásadě nezmění
Rakušan předpokládá, že by migrace Sýrie po pádu režimu prezidenta Bašára Asada v zásadě mohla zůstat na současné úrovni. Aktuálně jsou ale i informace od zpravodajských služeb spíše neurčité. Na českém území jsou podle Rakušana desítky Syřanů.
Islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili ofenzivu proti vládním vojskům a v Sýrii se před týdnem zhroutil Asadův režim. Funkci převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971. V úterý byla v zemi ustavena přechodná vláda.
Česko před týdnem kvůli změně poměrů v zemi zastavilo vyřizování žádostí o azyl, které podali Syřané. Stejný krok udělaly i další evropské země. Vnitro podle Rakušana nyní sleduje možné scénáře. Jedním z nich je, že by Sýrie začala být bezpečná a lidé se mohli do země vracet. Další je, že bude pokračovat nějaká forma občanské války. Třetí scénář je zhoršení situace, kdy by nový režim byl opět velmi striktní a někoho perzekvoval, čímž by vyvolal další migrační vlnu.
Pokud by země byla prohlášena za bezpečnou, Evropská unie musí zareagovat a bavit se o návratech především lidí, kteří pobývají v Evropě a nemají k tomu správné pobytové oprávnění, dodal Rakušan.
