Dialog s novou syrskou vládou je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského důležitý i kvůli návratu syrských uprchlíků do domovské země. Lipavský to řekl českým novinářům v Bruselu po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU, kterému poprvé předsedala nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Novou syrskou vládu vedou povstalci, kteří předminulý víkend svrhli režim prezidenta Bašára Asada.
„Diskuse byla zajímavá, důležitá. Mluvilo se o tom, že musíme navázat vztahy s novou vládou v Sýrii. Všichni si kladou otázku, jaká ta vláda bude, do jaké míry budeme schopni dialog vést,“ řekl Lipavský. „Všichni jsme se ale shodli, že je důležitý i z hlediska návratu uprchlíků nebo aby nevypukly další boje a nebyly další uprchlické vlny,“ dodal.
Česko má podle něj stále zastupitelský úřad v Damašku a v zemi v tuto chvíli uchovává diplomatickou přítomnost. EU jako celek se zatím neshodla na posílení své diplomatické přítomnosti v zemi, nyní se podle Lipavského čeká, s jakým návrhem přijde unijní představitelka Kallasová.
Hned na úvod dnešního jednání před ministry přes videokonferenci vystoupil jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha. „Zpráva z Kyjeva nebyla příliš optimistická, Ukrajina je pod tlakem,“ uvedl Lipavský. V souvislosti s další podporou válkou zmítané země zmínil, že se stále nepodařilo odblokovat peníze z takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Jde celkem o 6,6 miliardy eur, jejichž uvolnění blokuje již několik měsíců Maďarsko. „Je ale důležité, že byl schválen patnáctý sankční balík (proti Rusku) a začíná se pracovat na šestnáctém,“ dodal český ministr.
Podle Lipavského se v současné době na úrovni EU nedebatuje o vyslání unijních mírových sil na Ukrajinu, o kterých hovořil již dříve například francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobné debaty očekává spíše ve středu, kdy se má uskutečnit schůzka několika zemí NATO, kterou svolal generální tajemník aliance Mark Rutte. „Uvidíme, jaké tam zazní návrhy a plány ohledně mírových jednání. Já jsem ale nezaznamenal, že by Rusové chtěli vůbec jednat. Rusové nejednají, nemusí jednat, jim stačí útočit a zabírat další území. Z toho vyplývá, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny, aby se dokázala těmto útokům ubránit,“ dodal český ministr.
Lipavský na dnešním jednání znovu zopakoval český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. „Pracuji na tom, aby se k nám přidaly další země, je to trpělivá diplomatická práce. Je tady několik tisíc ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků a víme, že tajné služby operují i pod tímto krytím a není důvod, aby si mohli volně cestovat po Schengenu,“ uvedl šéf české diplomacie. „Věřím, že jednoho dne ten návrh prosadíme,“ dodal. Záměr podporuje například Polsko, Dánsko, Nizozemsko či pobaltské státy. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Debata se dnes vedla i ohledně zavedení sankcí ze strany Evropské unie proti Gruzii, které od EU požadují tamní opoziční strany kvůli represích v zemi. „Sankce ve hře byly, ale dva členské státy to poměrně natvrdo zablokovaly, takže tam se dál neposuneme,“ řekl k tomu ministr Lipavský.
Veto sankcí ze strany Maďarska a Polska následně potvrdil i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. EU má podle něj „Gruzii v hledáčku“, protože volby vyhrála „promírová, vlastenecká, konzervativní strana“, nikoli liberální síly. Vládnoucí strana v Gruzii si vedla dobře a získala si důvěru voličů, řekl Szijjártó. „Nikdo v Bruselu nemá právo zpochybňovat vůli gruzínského lidu,“ dodal.
Opozice protestuje v Gruzii od října proti tomu, co označuje za zfalšování parlamentních voleb vládnoucí stranou a také proti jejímu rozhodnutí pozastavit přístupová jednání s EU až do roku 2028. Na pokojné protesty ale úřady tvrdě odpověděly.
Podle informací ČTK sice během dnešního jednání nenastala shoda na sankcích, nicméně očekává se návrh Evropské komise ohledně zavedení víz pro gruzínské diplomaty. Na jeho schválení je potřeba jen kvalifikovaná většina unijních států, blokace ze strany Bratislavy a Budapešti by tedy nevadila.
