Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš ČTK. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.
„Pokud budeme hodnotit vývoj konfliktu v roce 2024, pak bude nutné podotknout, že Ukrajina především v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. V tuto chvíli je obtížné posoudit, zda je to v důsledku kritického nedostatku vojáků k nasazení na frontové linii, či v důsledku zahájení ofenzivy v oblasti Kurska, jelikož to mohlo oslabit ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie a možná tím Ukrajina poskytla Rusku až příliš prostoru pro další postup,“ uvedl Petráš.
Stejně tak je podle něj složité hodnotit, zda dodávky zbraní a munice splňovaly požadavky Kyjeva, pokud jde o kvalitu a množství, a zda se naopak ze strany Západu od těchto dodávek neočekávalo až příliš, pokud šlo o změnu ve vývoji války.
„Celkově lze říci, že průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí strategické iniciativy ukrajinskou stranou,“ uvedl Petráš. Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina v krátkodobém horizontu dosáhla takového vojenského potenciálu, který by jí umožnil zahájit postupné vytlačování ruských jednotek z okupovaného území a obnovit svou původní teritoriální integritu. Právě tak zněl původní politický cíl deklarovaný prezidentem Volodymyrem Zelenským v úvodu konfliktu.
Ukrajina však má podle Petráše částečnou výhodu v tom, že stále drží alespoň část území v oblasti Kurska. „Pokud by v dohledné době došlo k jednáním o mírovém uspořádání, bude právě zisk území a jeho vojenská kontrola klíčovým argumentem obou stran při snaze dosáhnout diplomatického úspěchu,“ řekl odborník.
V dané chvíli se podle něj ukazuje, že Rusko stále věří ve svou vojenskou sílu, zatímco Ukrajina se bude hlavně opírat o diplomatickou podporu svých západních spojenců, jejichž vliv by měl přinutit kremelské vedení k územním ústupkům. V kontextu současného vývoje války však Kreml podle Petráše věří, že má nejlepší podmínky k prosazení svých cílů a že bude schopen vnutit kompromis podle svých vlastních podmínek.
„Otázkou pak zůstává, zdali ruské velení bude usilovat o rozšíření taktického úspěchu v podobě dobytého území ve východní části fronty, především ve směrech na Kupjansk, Kreminnu a Pokrovsk, což jsou oblasti mající význam z hlediska dopravní infrastruktury a jsou tím pádem důležité pro zajištění zásobování a logistickou podporu. Z vojensko-strategického hlediska by tento záměr smysl měl, a rovněž tak i stávající soustředění sil v tomto místě takovémuto vývoji nasvědčuje,“ uvedl Petráš.
ČTK
