Prezident Petr Pavel dnes zahájil návštěvu Bosny a Hercegoviny jednáním se členy tříčlenného předsednictva. Jde o první návštěvu českého prezidenta v této balkánské zemi po 30 letech. Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, které je kolektivní hlavou státu, nyní předsedá jeho srbská členka Željka Cvijanovičová. Bosňáckým členem je pak Denis Bećirović a chorvatským Željko Komšić.
Pavel se dnes také setká se zástupci obou komor celostátního parlamentu. V Sarajevu se chystá oslovit publikum projevem na téma evropské a euroatlantické integrace a zahájí také podnikatelské fórum.
Prezident do Bosny přicestoval z Černé Hory, kde nabídl českou podporu přístupovému procesu země do Evropské unie. Tamní představitele vyzval, aby překlenuli současné politické problémy a pokračovali v reformách nezbytných pro vstup do EU.
Oblast západního Balkánu, který kromě Bosny a Černé Hory zahrnuje též Albánii, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, patří k prioritám české zahraniční politiky. Integrace tohoto nestabilitou poznamenaného regionu do EU v posledních letech vázne kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy, ale i kvůli nejednotnému přístupu členských států unie.
Bosna a Hercegovina oficiálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status získala Bosna až v prosinci 2022, za českého předsednictví v EU. Loni lídři unijních zemí rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů.
Země s 3,2 milionu obyvatel se potýká s hlubokou krizí, kterou způsobují především odlišné představy zástupců tří konstitutivních národů ohledně toho, jak má vypadat vnitřní uspořádání země i její zahraničněpolitická orientace. Vysoký představitel pro Bosnu Christian Schmidt, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad dodržováním daytonské mírové dohody z roku 1995, opakovaně varoval, že zemi hrozí rozpad v důsledku separatistických snah bosenskosrbských činitelů.
Z českých prezidentů navštívil Bosnu naposledy Václav Havel, a to v prosinci 1995. Bylo to jen několik týdnů po skončení války, která si vyžádala na 100.000 životů a která z domovů vyhnala přes dva miliony lidí.
