Senátní výbor podpořil sporné omezení růstu platů veřejných činitelů

Senátní ústavně-právní výbor podpořil sporné omezení růstu platů veřejných činitelů. Rozhodl o tom dnes nejtěsnější většinou navzdory výhradám části členů zejména ke krácení mezd soudců a státních zástupců. Horní parlamentní komora bude o předloze rozhodovat dnes odpoledne. Předtím novelu projedná ještě senátní hospodářský výbor.

Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců.

„Zpomalení (růstu platů) není něco, co bychom mohli považovat za ohrožení nezávislosti soudců,“ řekl k tomu senátorům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Senátor Michael Canov (SLK) ale namítal, že návrh nebyl se soudci projednán, jde proti rozhodnutí Ústavního soudu, a lze tedy předpokládat, že bude opětovně zrušen. Podle Daniely Kovářové (nezávislá) už platové výměry v justici byly vydány a novela by byla retroaktivní.

Senátor také požadoval zrušit poslanecké úpravy novely, mimo jiné Jurečkův návrh omezit od příštího roku meziročního nárůst platů vrcholných politiků maximálně pěti procenty a návrh Miloše Nového (TOP 09), aby se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Canov poukázal na to, že senátoři nerozhodují o státním rozpočtu na rozdíl od členů vlády, kterých se platová restrikce týkat nemá.

Canov odmítl také důslednější omezování platů politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni, nebo zavádění renty pro partnera či partnerku hlavy státu. Podle senátora prezidentova manželka „není formálně ani materiálně představitelem státní moci“. „Vypadá to, že si vláda chce zavázat současného prezidenta,“ řekl senátor. První dáma má dostávat třetinu náhrad z výdajů vyčleněných hlavě státu.

  Orbán vzkázal, aby lidé brali s klidem jeho šálu s mapou Velkého Maďarska

Plat řadového zákonodárce by se měl podle výpočtu zaváděného novelou zvýšit letos o 7100 korun na 109.500 korun měsíčně a plat prezidenta by činil 365.000 korun, o 23.800 korun víc než loni. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by měli pobírat 294.000 korun, ministři 208.900 korun. Nárůst by činil 19.100 korun a 13.600 korun.

Novela pro letošní rok stanoví základny pro výpočet platů přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101.364 korun a pro soudce o 121.685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120.951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, která zhruba odpovídá základnímu platu zákonodárce.

Takzvaná platová základna bude do budoucna trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com