Premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman | FOTO: ČTK„Zahrabal jsem se týden v Lánech, abych se vyfutroval informacemi pro můj desetiminutový projev.“ Těmito slovy vysvětlil Miloš Zeman, proč na své vyjádření ke kauze Vrbětice nechal veřejnost i spojence víc než týden čekat. Jeho nedělní projev a následný rozhovor přesto obsahovaly sedm nepřesných vyjádření. V čem se prezident zmýlil?
Neodborná manipulace
„Výbuchy byly vyšetřovány a závěr tehdejšího vyšetřování zněl, že byly způsobeny neodbornou manipulací při vyskladňování muničního materiálu,“ tvrdil prezident Zeman.
Ve skutečnosti se vyšetřování nikdy neuzavřelo, mimo jiné i proto, že pyrotechnici ukončili záchranné a odklízecí práce až na podzim loňského roku. Během let pracovala policie s různými hypotézami, podle Radka Ondruše, právníka firmy Imex Group, které vybuchlé sklady patřily, zavrhla policie tezi o špatné manipulaci po výbuchu druhého skladu v prosinci 2014.
„Pak to bylo vyloučeno, s municí se už vevnitř nemanipulovalo. Materiál byl připravený, zapáskovaný, zabalený, připravený k expedici. To, co by mohlo vybuchnout, mělo přes sto kilo, to by ti dva starší pánové nezvedli,“ popsal Radiožurnálu Ondruš.
Obžalovaní pracovníci
„Pak uplynulo zhruba šest let a nic se nedělo. S výjimkou soudu, kde byli obžalováni někteří pracovníci firmy Imex Group, ale při tomto přelíčení byli všichni obžalovaní osvobozeni,“ řekl prezident Zeman.
Zmíněný soud v roce 2016 se ale vůbec netýkal společnosti Imex Group a nesouvisel s výbuchem. „Ze společnosti nebyl nikdo obviněn, nikdo obžalován, pan prezident si spletl společnosti,“ podotkl pro Radiožurnál právník Imex Group Ondruš.
Ve skutečnosti se obžaloba týkala firem Excalibur Army a Real Trade a šlo o to, že policie přišla na fakt, že v areálu byly protipěchotní miny, což podle státního zástupce odporovalo českým zákonům. Všechny obžalované ale Krajský soud ve Zlíně osvobodil. Firmy podle něj skladovaly pouze těla min.
Šest let
„Bezpečnostní a informační služba (BIS) po šest let ve svých výročních zprávách, včetně jejích neveřejných částí, nezmiňovala kauzu Vrbětice,“ podotkl prezident ve svém projevu.
Jde o zavádějící informaci. Policie a BIS mohly propojit falešná jména ruských agentů Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina s výbuchy ve Vrběticích až po událostech v anglickém Salisbury v roce 2018. Tam se oba špioni ruské vojenské rozvědky GRU podle britské policie pokusili otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala. Britové následně zveřejnili jejich identitu.
Dozor nejvyššího žalobce
„Policie České republiky, ale i Nejvyšší státní zastupitelství, které tento případ dozoruje, mají moji plnou důvěru,“ prohlásil prezident.
Nejvyšší státní zastupitelství ovšem případ nedozoruje. Činí tak státní zástupce Martin Malůš ze zlínské pobočky Krajského státního zastupitelství v Brně, se kterým o Vrběticích mluvil server iROZHLAS.cz před několika dny.
Velitel policie
„Přeji si, jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam Policie ČR nepochybně patří, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita,“ mínil Zeman.
Tak zněla další nepřesnost z úst hlavy státu. Prezident velí ozbrojeným silám České republiky, mezi ty ale patří jen armáda, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž, jak upozornil server Novinky. Policie spadá pod ministerstvo vnitra.
Detektor lži
„Policejní vyšetřování pracuje s hypotézou, že je tam mohl provést jeden z majitelů firmy Imex. Toto podezření je zapotřebí buď vyvrátit, nebo potvrdit,“ pronesl ve svém projevu Miloš Zeman. V následném rozhovoru pro pořad Partie informaci rozvedl: „Člověk z Imexu, kterého policie podezřívá, že oba Rusy do areálu provezl, odmítl vypovídat na detektoru lži.“
To ale právník společnosti Imex Group popřel. „Nikdo ze společnosti Imex neodmítl detektor lži a naopak policie oslovila ředitele se žádostí, on vyslovil připravenost, pokud nebudou vysloveny otázky, které nesouvisejí s kauzou Vrbětic, a aby se šetření účastnila nezávislá osoba. Pak už se policie neozvala,“ řekl Ondruš Radiožurnálu.
Tři pětiny platí
„Pokud by byla vyslovena nedůvěra, tak tuto vládu nechám dovládnout v demisi. Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli Ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit,“ vyjádřil se Zeman v Partii.
V Ústavě ale doslova stojí, že „prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“
V tomto případě si prezident pravděpodobně popletl články Ústavy. Článek 35 totiž popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku Ústavy.
Podle ústavního právníka Jana Wintra tak má prezident povinnost rozpustit sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. „Nepanují o tom prakticky žádné pochybnosti,“ řekl Wintr ČTK.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/
