Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Putin spolu vedli druhý oficiální telefonický rozhovor od Trumpova nástupu do funkce. Hlavním tématem rozhovoru bylo urovnání konfliktu na Ukrajině a hledání možných cest k dosažení udržitelného míru.
Podle Kremlu byl rozhovor „podrobný a upřímný“ a týkal se situace kolem Ukrajiny. Putin vyjádřil připravenost spolupracovat s USA na řešení konfliktu. Podpořil Trumpův návrh na vzájemné odmítnutí úderů Ruska a Ukrajiny na energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů a vydal příslušné pokyny ruské armádě.
Ruská strana však nastínila několik podmínek pro rozsáhlé příměří.
Jedná se o kontrolu příměří podél celé frontové linie a zastavení nucené mobilizace na Ukrajině.
Kreml chce také ukončit dodávky zbraní a zpravodajskou podporu Kyjeva ze strany Západu.
Kreml rovněž potvrdil, že 19. března se uskuteční výměna zajatců v poměru 175 za 175.
Prohlášení Bílého domu bylo zdrženlivější a méně podrobné. Zdůraznilo, že se vedoucí představitelé dohodli na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu a zahájení technických rozhovorů o příměří v Černém moři.
Obě strany rovněž jednaly o kontrole šíření strategických zbraní, o možnostech spolupráce na Blízkém východě a o předcházení hrozbě Íránu pro Izrael.
Trump již dříve uvedl, že se v rozhovoru s Putinem hodlá dotknout otázky území a projednat možné „rozdělení určitých aktiv“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Konkrétně by se rozhovor mohl týkat Záporožské jaderné elektrárny, která je pod kontrolou ruských sil.
Po rozhovoru Trump na sociální síti Pravda sociální napsal, že „mnoho prvků mírové dohody“ již bylo dohodnuto, ale „je třeba udělat mnohem více“.
Oficiální reakce Ukrajiny na výsledek rozhovoru zatím chybí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však již dříve vyjádřil pochybnosti o Putinově připravenosti ke skutečnému míru.
Hlavní intrikou zůstává osud Trumpova návrhu na 30denní úplné příměří. Moskva na něj zatím nepřistoupila a klade si další podmínky, mezi nimiž je i ukončení západní podpory Ukrajině.
Pro pokračování jednání se strany dohodly na vytvoření ruských a amerických expertních skupin. Zatím však není jasné, jakou roli bude v těchto konzultacích hrát Ukrajina.
První rozhovor mezi Putinem a Trumpem se uskutečnil 12. února, tři týdny po Trumpově inauguraci. Tehdy se prezidenti dohodli na pokračování kontaktů a uspořádání osobního setkání.
Od té doby se rétorika Washingtonu vůči Moskvě zmírnila.
USA přestaly přímo obviňovat Rusko z agrese a Trump začal kritizovat Kyjev a řekl, že Zelenskyj „neusiluje o zastavení války“.
Dne 4. března USA pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině a zastavily předávání zpravodajských informací. Později Washington uvedl, že je připraven obnovit podporu Kyjevu, pokud bude Moskva souhlasit s 30denním příměřím.
Po nedávné návštěvě zvláštního vyslance USA Steva Whitkoffa v Moskvě vyjádřil Putin „obecně“ podporu mírové iniciativě USA, ale nabídl další podmínky. Trump toto prohlášení označil za „slibné, ale neúplné“.
Přestože rozhovor mezi Trumpem a Putinem vedl k některým dohodám, plnohodnotného příměří zatím dosaženo nebylo. USA a Rusko nadále jednají o podmínkách možného příměří a mezinárodní společenství vývoj situace pozorně sleduje.
Autor: Peter Jelen
