VZP se podařilo zrušit 1800 akutních lůžek, z poloviny bude následná péče

Původní plán změnit 5000 lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Zrušeno bylo 1864 lůžek, z poloviny z nich budou do konce roku lůžka následné péče, 306 už funguje. Další se proměnila ve stacionáře nebo jednodenní péči. Na dnešním briefingu po jednání správní rady VZP to řekli její zástupci. V Česku bylo na začátku letošního roku 46.145 akutních nemocničních lůžek, následné péče 23.764, uvedla VZP v tiskové zprávě.

Ambice transformace byla podle předsedy správní rady poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) větší, zatím se podařila asi z třetiny. „Ne všechny managementy jsou spolupracující,“ uvedl s tím, že takové nemocnice místo běžných pětiletých rámcových smluv dostaly jednoleté či dvouleté. Takové kratší smlouvy získalo šest porodnic a deset nemocničních lůžkových dětských oddělení.

„Lůžková pediatrická oddělení ve Štemberku a ve Slaném byla po vzájemné dohodě uzavřena a místo nich otevřeny denní stacionáře,“ uvedla VZP v tiskové zprávě. Skončila také porodnice v Nemocnici Ivančice.

Zhruba desetina akutních lůžek zanikla vloni v Ústeckém a Jihočeském kraji, sedm procent v Plzeňském a Pardubickém kraji. Zatímco obory jako chirurgie, gynekologie a porodnictví nebo interna zaznamenaly nejvýznamnější pokles lůžek, například psychiatrie naopak lůžka akutní péče navyšovala. Naopak lůžek následné péče přibylo nejvíc v Ústeckém kraji, nových je 60. Ve Středočeském kraji přibylo 102 lůžek dlouhodobé péče, v Jihočeském kraji znamenalo 25 nových lůžek nárůst o 55 procent.

Nejvíc lůžek ubylo v odbornosti chirurgie (463), gynekologie a porodnictví (424), interny (316), pediatrie (185) a neurologie (111). Z celkového počtu akutních lůžek meziročně ubylo 3,9 procenta, následné péče naopak přibylo o 0,5 procenta a dlouhodobé péče o 3,8 procenta.

„Restrukturalizace naráží na lokální postoje, nejen managementů, ale i zřizovatelů, často municipalit,“ doplnil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Je na nás, abychom ten trh přesvědčili, že nebude zhoršená dostupnost péče, jen bude poskytovaná jinou formou,“ dodal. Podle Kabátka v transformaci lůžek postupují všechny zdravotní pojišťovny ve shodě.

Podle starších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku skoro polovina akutních nemocničních lůžek neobsazená, v některých krajích i víc. V roce 2022 byl průměr necelých 56 procent. Ve stejném roce bylo asi 12.600 lůžek následné péče, jejich obsazenost byla 81 procenta.

Potřeba následné péče bude navíc spolu se stárnutím populace ještě růst. V roce 2050 bude v ČR žít půl milionu seniorů nad 85 let, proti současnosti dvojnásobek. Dostatek vhodných lůžek pro ně podle dat ÚZIS není ani teď, v posledních letech svého života často takoví pacienti opakovaně leží v nemocnicích akutní péče.

Data ukazují, že počet ošetřovacích dní v nemocnicích akutní péče dlouhodobě klesá. Roste ale podíl péče, kterou v nich potřebují senioři. Mezi roky 2010 a 2023 vzrostl o pětinu počet hospitalizovaných nad 85 let bez akutní operace a o čtvrtinu u těch, kteří takový akutní zákrok potřebovali.

Nejvýznamnější pokles počtu lůžek akutní péče v absolutních hodnotách podle oborů:

Zdroj: VZP

Změna počtu lůžek za celé Česko mezi roky 2024 a 2025:

*data k 1. 12. 2024; **data k 1. 1. 2025

Zdroj: VZP

ČTK