Kritická role čínské nitrocelulózy v ruském zbrojním průmyslu
Přes deklarovanou neutralitu Číny vůči válce na Ukrajině ukazují aktuální data jasný trend: čínské firmy systematicky zásobují ruský vojenský sektor strategickými surovinami, především nitrocelulózou. Tento materiál, zásadní pro výrobu střelného prachu, raketových paliv a výbušnin, je dnes jedním z klíčových pilířů schopnosti Ruska pokračovat v dlouhodobé agresi.
Nitrocelulóza — vysoce výbušná sloučenina vyráběná z celulózy a dusičnanů — je nezbytná pro výrobu téměř veškeré moderní munice, od dělostřeleckých granátů až po raketové systémy. Její kvalita a objem přímo ovlivňují schopnost armád vést intenzivní a dlouhodobé operace. V případě Ruska je dnes zásobování nitrocelulózou do značné míry závislé právě na Číně.
Podle údajů obchodních databází činil vývoz nitrocelulózy z Číny do Ruska v roce 2023 více než 1300 tun, přičemž v prvním čtvrtletí 2024 bylo již zaznamenáno přes 100 tun. Tento objem nejenže pokrývá potřeby ruské armády, ale umožňuje i budování zásob na další fáze války.
Hlavní čínští dodavatelé a jejich strategie
Dodávky nitrocelulózy do Ruska zajišťuje několik klíčových čínských subjektů, mezi nimi především Sichuan Push Acetati Co Ltd, Henan Energy and Chemical Industry Group Co Ltd a Hunan Chemical BV Co Ltd. Tyto společnosti formálně operují jako civilní chemické podniky, ale jejich produkce se stále více orientuje na materiály s jasným vojenským využitím.
Sichuan Push Acetati Co Ltd, například, figurovala již ve vyšetřováních spojených s výbuchy v ruských muničních továrnách, kde bylo prokázáno použití jejich produktů. Přesto firma nadále expanduje svou exportní kapacitu a hledá nové kanály pro dodávky, včetně nepřímého exportu přes třetí země.
Některé společnosti, jako Hunan Chemical, se zároveň podílejí na vývoji modifikovaných forem nitrocelulózy určených speciálně pro vojenské použití, například s vyšší tepelnou stabilitou či rychlejší reakcí, což zvyšuje efektivitu zbraní a munice.
Systémové obcházení sankcí a mezinárodních kontrol
Čínské firmy využívají řadu technik k obcházení mezinárodních sankcí. Jednou z nejběžnějších je označování nitrocelulózy jako „průmyslové suroviny“ určené pro civilní sektor, například pro výrobu laků, filtrů nebo fotografických filmů. Tento klasifikační trik znemožňuje okamžité zadržení zboží na hranicích a komplikuje jeho sledování.
Další metodou je využívání prostředníků v neutrálních zemích, jako je Turecko, Kazachstán či Spojené arabské emiráty, kde je náklad reexportován do Ruska s upravenou dokumentací.
Navzdory přijatým evropským i americkým opatřením chybí v rámci EU jednotný systém pro aktivní detekci a blokaci strategických surovin s dvojím využitím. Tento deficit umožňuje pokračující proudění citlivých materiálů přímo do továren, kde se vyrábí munice používaná proti Ukrajině i k destabilizaci regionální bezpečnosti.
Důsledky pro Evropskou unii
Fakt, že čínská nitrocelulóza tvoří základní komponentu ruského zbrojního průmyslu, představuje zásadní bezpečnostní problém nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropskou unii jako celek. Každý další měsíc dodávek umožňuje Rusku prodlužovat válku, zvyšovat intenzitu útoků a obnovovat své vojenské kapacity navzdory ztrátám na frontě.
Zároveň se tím snižuje účinnost západních sankcí a podkopává schopnost EU vynucovat dodržování mezinárodního práva. Pokud Evropa nedokáže adekvátně reagovat, riskuje nejen pokračování konfliktu v bezprostředním sousedství, ale i ztrátu důvěry ve vlastní obranné a diplomatické mechanismy.
Nutnost okamžité strategické reakce
Evropská unie musí urychleně přehodnotit svůj přístup k čínským obchodním aktivitám v oblasti citlivých technologií a surovin. Vyžaduje to nejen rozšíření sankčních seznamů o konkrétní čínské společnosti, ale také vytvoření aktivní sítě sledování exportních toků, zajištění větší kontroly přeshraničního pohybu nitrocelulózy a zavedení sankcí za její reexport.
Bez těchto kroků hrozí, že ruská válečná mašinerie bude nadále čerpat životně důležité suroviny přímo z Číny, a evropské bezpečnostní zájmy zůstanou trvale ohroženy.
Zdroj: Salon24.pl
1 Comment