Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí. Sybiha na síti X také uvedl, že o podpisu dohody informoval šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou.
„Jde o důležitý milník v ukrajinsko-americkém strategickém partnerství, jehož cílem je posílení ukrajinské ekonomiky a bezpečnosti,“ napsal s odkazem na dohodu Sybiha. Ve svém příspěvku rovněž uvedl, že s Kallasovou mimo jiné hovořil o „nedávném diplomatickém úsilí a nadcházejících krocích, které mají vést k dosažení spravedlivého a trvalého míru“.
„Sdíleli jsme rovněž aktuální informace o přípravách návštěvy ministrů zahraničí Evropské unie na Ukrajině 9. května,“ dodal Sybiha. Podrobnosti k chystané cestě neuvedl. Server Politico už dříve napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval na 9. května evropské činitele do Kyjeva, přičemž datum vybral s ohledem na den, kdy si Rusko připomíná konec druhé světové války.
Washington a Kyjev podepsaly dohodu o využití ukrajinských přírodních zdrojů
Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu, oznámilo americké ministerstvo financí. Dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Spojeným státům dá privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg.
Američany při podpisu dokumentu zastupoval ministr financí Scott Bessent, Ukrajince ministryně hospodářství a vicepremiérka Julija Svyrydenková. Dohoda je podle Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“.
Bessent zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“ nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.
Lipavský: Dohoda s USA je důkazem připravenosti Ukrajiny na mírová jednání
Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl dnes Lipavský ČTK.
„Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří,“ uvedl ministr. Naopak Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. „Míč je na jejich straně,“ dodal Lipavský.
Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc. Jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters. Ta zveřejnila návrh dohody ještě před oficiálním oznámením s tím, že podle návrhu Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zaplatila i vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky Spojených států pro Ukrajinu, což byl naopak jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.
Stanice CNN upozornila, že detaily dohody nebyly zveřejněny. Ukrajinská vicepremiérka ale podle listu Financial Times (FT) na síti X vyjmenovala několik klíčových ustanovení dohody. Podle Svyrydenkové tak vlastnictví a kontrola nad všemi ukrajinskými zdroji budou v rukou Kyjeva. „Firmy jako Ukrnafta nebo Enerhoatom zůstávají ve vlastnictví státu,“ píše Svyrydenková.
Ukrajina také podle ní rozhodne, jaké přírodní zdroje se budou těžit a mezi signatáři dohody bude rovnoprávné partnerství. „Fond vznikne v poměru 50/50. Budeme ho spravovat společně s USA. Ani jedna ze stran nebude mít dominantní hlas,“ dodala Svyrydenková. Financial Times k tomuto bodu poznamenal, že jde o ústupek ze strany Washingtonu, který dříve požadoval rozsáhlou kontrolu nad ukrajinskými přírodními zdroji.
Fond má podle FT investovat do těžby strategických nerostů, ropy a plynu, stejně jako do související infrastruktury a zpracování, přičemž o projektech rozhodnou společně USA a Ukrajina.
„Očekáváme, že po dobu prvních deseti let nebudou zisky a výnosy fondu rozděleny, ale budou moci být investovány pouze na Ukrajině – do nových projektů nebo obnovy. Tyto podmínky budou dále projednávány,“ uvádí Svyrydenková. Dohoda je podle ní v souladu s ukrajinskou ústavou a nemění nic na cestě Ukrajiny k evropské integraci. V Kyjevě se dříve objevily obavy, zda dohoda nenaruší suverenitu Ukrajiny a její cestu k členství v Evropské unii. Dohodu musí podle vicepremiérky ratifikovat ukrajinský parlament.
Podle návrhu, který zveřejnil Reuters, dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, Spojené státy nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství ani na jeho plynárenské infrastruktuře. Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc Spojených států Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.
Americký prezident Donald Trump, který se zdráhá nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky a odmítá její aspiraci na vstup do NATO, ve středu prohlásil, že americká přítomnost na Ukrajině by této zemi prospěla, uvedla agentura AFP. „Myslím, že americká přítomnost udrží mnoho špatných aktérů mimo zemi, nebo rozhodně mimo oblast, kde budeme těžit,“ řekl šéf Bílého domu na zasedání kabinetu. Při jiné příležitosti podle AFP odvětil na dotaz, zda by tato dohoda mohla „zbrzdit“ ruského prezidenta Vladimira Putina: „No, mohla by.“
Dohoda byla předmětem dlouhého vyjednávání. K jejímu uzavření byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Agentura AFP už dříve napsala, že Trump chtěl, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden. Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než tři roky.
