Maďarská mediální scéna se ocitla pod drobnohledem Evropské komise. Důvodem je podezření na systematickou státní podporu médiím loajálním k premiéru Viktoru Orbánovi. Opoziční novináři tvrdí, že vláda tímto způsobem likviduje jakoukoli konkurenci a ničí zbytky svobody slova. Evropské instituce už zahájily nové vyšetřování a zvažují tvrdé finanční sankce.
Na konci dubna podala dvě nezávislá maďarská média, včetně známého týdeníku Magyar Hang, oficiální stížnost k Evropské komisi. Obvinění jsou vážná: stát měl desítky milionů eur z veřejných peněz nasměrovat výhradně do mediálních domů, které nekriticky podporují vládu a její politiku. V praxi to znamená, že i články o víně z Tokaje či o rekonstrukci Balatonu často obsahují propagandistické vsuvky oslavující „moudré vedení Viktora Orbána“.
Podle novinářů se za loajalitu platí – doslova. Tyto médiá totiž díky státní inzerci a dotacím získávají výhody, na které nezávislé redakce dosáhnout nemohou. Výsledkem je deformovaný mediální trh, kde pro kritické hlasy nezbývá prostor.
A nejde o první stížnost. Už v roce 2019 řešila Evropská komise podobný podnět. Ten však zůstal bez výsledku – zčásti kvůli pomalosti evropského byrokratického aparátu. Tentokrát by ale mohlo být vše jinak. Kombinace nové stížnosti a dalších vyšetřování totiž skládá mozaiku, která je pro Brusel čím dál tím znepokojivější.
Možné sankce: návrat dotací a pokuty
Pokud Komise prokáže porušení pravidel, může po Maďarsku požadovat vrácení části unijních prostředků a zároveň uložit další pokuty. Mnohé z nich se mohou týkat nelegální státní podpory médiím či manipulací s veřejnými zakázkami.
Evropská komise rovněž nadále vyšetřuje kontroverzní zákon o „ochraně národní suverenity“, který vstoupil v platnost v prosinci 2023. Podle Bruselu zákon vážně zasahuje do základních práv, jako je svoboda projevu, ochrana osobních údajů či svoboda sdružování. Zákon mimo jiné zřizuje úřad s pravomocí vyšetřovat politické subjekty, které dostávají finanční podporu ze zahraničí.
Navíc podle investigativních zjištění novinářů belgického De Tijd a maďarského Direkt36 se maďarské tajné služby zabývaly sledováním unijních činitelů při jejich pobytu v Budapešti – od odposlechů až po špehování v hotelových pokojích. Zvláštní zájem měly mít zejména o zástupce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Média jako nástroj loajality
Z veřejně dostupných dat vyplývá, že vláda mezi lety 2015 a 2023 nalila více než jednu miliardu eur do provládních médií formou státních inzerátů. To odpovídá přibližně 0,6 % maďarského HDP – více než roční rozpočet na kulturu a mediální sektor dohromady.
Není divu, že podle organizace Reportéři bez hranic se svoboda tisku v Maďarsku dramaticky zhoršila. V posledním žebříčku z jara 2024 se Maďarsko umístilo až na 67. místě ze 180 zemí. Mezi členskými státy EU skončilo třetí nejhorší – předběhlo ho pouze Řecko a Malta.
Hrozí ztráta hlasovacích práv v EU?
Kvůli rostoucímu autoritářství v Budapešti sílí v Bruselu hlasy po aktivaci článku 7 Smlouvy o EU. Ten umožňuje v krajním případě odebrat členské zemi hlasovací práva. Podle neoficiálních informací nizozemské europoslankyně Tineke Strik se minimálně 19 států chystá podpořit zahájení této procedury. Proti by ale mohly být například Slovensko, Řecko a Kypr, které s Maďarskem pojí společné euroskeptické postoje.
Jestliže se unie nedohodne na jednotném postupu, Viktor Orbán si zachová své právo veta – a bude ho dál využívat jako páku v evropské politice.
Opozice sílí, ale pomalu
Přestože vládní propaganda dominuje mediálnímu prostoru, důvěra veřejnosti v Orbánovu vládu pomalu slábne. Opoziční síly, především nové hnutí TISZA pod vedením Pétera Magyara, zaznamenávají nárůst podpory.
Situace v Maďarsku tak přestává být jen vnitřní záležitostí jedné členské země. Brusel stojí před zásadním rozhodnutím: buď bude jednat, nebo se smíří s tím, že se v srdci Evropy konsoliduje režim, který se otevřeně staví proti evropským hodnotám.
Zdroj: FurgeHir
1 Comment