Na papíře zůstává Maďarsko členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. V praxi však vláda premiéra Viktora Orbána stále častěji uplatňuje zahraničněpolitický přístup, který balancuje mezi Západem a autoritářskými režimy, zejména Ruskem a Čínou. Tato „strategická neutralita“ přináší Budapešti nejen investice, ale i kritiku spojenců.
Znepokojení v Bruselu i Washingtonu vyvolala tichá návštěva Donalda Trumpa juniora v Budapešti 25. dubna letošního roku. Podle informací médií přiletěl bez oficiálního ohlášení a následně se setkal s premiérem Orbánem, ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem, Orbánovým zetěm Istvánem Tiborczem a zástupcem společnosti Trump Organization. Tématem rozhovorů byly rozsáhlé investice v oblasti bankovnictví, energetiky a farmaceutiky.
Zájem USA však přichází v době, kdy Budapešť čelí kritice kvůli rostoucí ekonomické spolupráci s Moskvou. Zvláštní pozornost poutá OTP Bank – největší maďarská finanční instituce, jejíž ruská pobočka vykázala v loňském roce zisk 372 milionů dolarů. Podle západních zdrojů část těchto prostředků souvisí s financováním ruské vojenské logistiky, včetně pohyblivých mostů využívaných při agresi proti Ukrajině.
Transakce přitom probíhají mimo rámec sankcí pod záminkou „vnitrozemské logistiky“. Peníze pak proudí zpět do Ruska přes maďarské účty OTP. Brusel již na tuto skutečnost opakovaně upozorňoval, ovšem bez viditelné reakce Budapešti. Právě zisky OTP tvoří dnes důležitý zdroj příjmů pro maďarskou vládu poté, co byly zmrazeny některé unijní fondy.
Vedle toho István Tiborcz podle informací z EU usiluje o převzetí ruské pobočky rakouské Raiffeisen Bank. Transakci už pětkrát zablokovalo americké ministerstvo financí. Zdroje v Bruselu tvrdí, že za obchodem stojí prostředník přímo napojený na Kreml. Pokud by k převodu skutečně došlo, Rusko by mohlo získat zpětný přístup do evropského finančního systému – právě přes Budapešť.
Čína rovněž posiluje své postavení v Maďarsku. V době, kdy Spojené státy vyzývají k omezení závislosti na Pekingu, Orbánova vláda vítá čínské investice. Budapešť spolupracuje s Pekingem na výstavbě železniční trati mezi Bělehradem a Budapeští a připravuje se stavba továrny na baterie společnosti CATL za sedm miliard eur u Debrecínu. Čínským firmám navíc stát nabízí daňové úlevy ve výši 2,4 miliardy eur.
Západní diplomaté upozorňují, že Maďarsko se tímto způsobem stává mostem mezi Západem a Východem – avšak za cenu rozmazání hranice mezi pragmatickým obchodem a podkopáváním spojeneckých hodnot.
Podle některých analytiků je návštěva Trumpa juniora pokusem přitáhnout Maďarsko zpět blíže k americkým strategickým zájmům. Zvažují se investice do nemovitostí, daňové výjimky pro automobilový průmysl či přesměrování exportních toků. Nicméně reálný vliv USA zůstává omezený – rozhodující ekonomická vlákna směřují i nadále do Moskvy a Pekingu.
Podle interních zpráv NATO došlo jen v prvním čtvrtletí roku 2025 k převodům ve výši 820 milionů eur z Budapešti do ruských lodních a IT sektorů – vedených jako „půjčky“. Kreml Maďarsko využívá nejen finančně, ale i mediálně – jako platformu pro propagandu, která zpochybňuje sankce a oslabuje jednotu EU.
Geopolitická realita tak činí z Budapešti překladiště vlivů: ruské ropné peníze, čínské technologie a americké zájmy se zde kříží v jediném prostoru. Spojené státy už naznačily možnost uvalení sankcí na OTP Bank a Istvána Tiborcze – právě kvůli jejich propojení s ruskými aktéry.
Západní diplomaté varují, že jakýkoli otřes v tomto trojúhelníku – ústup Kremlu, omezení čínských investic či zpřísnění amerických finančních podmínek – může celý model zhroutit. Maďarská strategie „všech směrů“ tak začíná narážet na limity mezinárodní tolerance.
Orbán podle kritiků nejen balancuje mezi mocnostmi, ale aktivně využívá napětí mezi nimi. Zatímco NATO a EU se snaží o jednotu, Budapešť hledá v napětí příležitost. Otázkou zůstává, jak dlouho jí to budou spojenci tolerovat.
Zdroj: Nowiny Polskie
