Pokud summit Severoatlantické aliance v červnu v Haagu dospěje ke společné dohodě na nutnosti zvyšovat výdaje na obranu až k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP), Česká republika je připravena to podpořit. Na tiskové konferenci v Bruselu to po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl český prezident Petr Pavel.
„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil Pavel. Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.
Na summitu by se lídři členských států měli shodnout na novém cíli výdajů na obranu. Rutte podle agentury Reuters navrhuje, aby země zvýšily výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP vynakládaly na položky s obranou související. Vyhovělo by se tím požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích žádá pětiprocentní výdaje na obranu, které ale teď nevynakládají ani Spojené státy. Česko loni poprvé splnilo dosavadní cíl ve výši dvou procent HDP a vláda Petra Fialy se zavázala výdaje zvýšit na tři procenta HDP do roku 2030.
„Opakuji při každé příležitosti, že my bychom rozhodně neměli začínat debatu tím, kolik procent HDP utrácet na obranu, ale musíme začít tím, co potřebujeme pro to, abychom se mohli cítit bezpečně,“ řekl Pavel českým novinářům v NATO. „Když se spočítají všechny potřeby ozbrojených sil a veškeré požadavky, které se objevují v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029 a když se převedou do řeči čísel, tak jsou někde mezi 3,5 a 3,7 procenty HDP. Podobné je to i v ostatních státech,“ dodal.
V souvislosti se zvýšením obranných výdajů na možných pět procent se bude podle Pavla v Haagu diskutovat následující skladba: 3,5 procenta by byly výdaje na obranné schopnosti a dalších 1,5 procenta by šlo na infrastrukturní, podpůrné výdaje. „V případě České republiky, která je tranzitní zemí, se to týká především dopravní infrastruktury a logistické, technické a zdravotnické podpory,“ objasnil český prezident. „Konzultoval jsem to s premiérem, budeme se o tom bavit zítra na setkání s nejvyššími ústavními činiteli, ujištění je takové, že bude-li na tom na summitu shoda, nebudeme to rozporovat, protože to považujeme za smysluplné,“ dodal Pavel v reakci na dotaz, zda Česko možnou hodnotu pěti procent HDP podpoří.
Prezident dnes dopoledne během své návštěvy Belgie navštívil rovněž vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě v Monsu, kde se setkal s velitelem Christopherem Cavolim. Odpoledne jednal právě s Markem Ruttem a rovněž s předsedou Vojenského výboru NATO Giuseppem Cavem Dragonem. Pavel stál v čele Vojenského výboru aliance od června 2015 do června 2018.
Český prezident také společně s Ruttem otevřeli výstavu 25 let Dnů NATO. Dny NATO v Ostravě a Dny vzdušných sil Armády ČR jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě, konají se každý rok třetí zářijový víkend na letišti v Mošnově. Poprvé se uskutečnily v roce 2001. Na přehlídce se tradičně představují armádní, bezpečnostní i záchranářské jednotky z České republiky i ze spojeneckých zemí. Vstup na akci je zdarma a například v letech 2018 a 2019 ji navštívilo zhruba 220.000 lidí.
Rutte: Česko od začátku invaze poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 1,3 mld. eur
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Po jednání s prezidentem Pavlem to řekl šéf NATO Rutte.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.
Rutte také ocenil, že Česko přispívá k alianční misi na podporu vyzbrojení a proškolení ukrajinských vojáků a také že v červenci vyšle dvacetičlenný personál do logistických misí. Pavel později na dotaz ČTK řekl, že ČR bude posilovat výcvikovou a logistickou misi v německém Wiesbadenu. „Jestli to bude dvacet (lidí), nebo ne, to ještě asi není úplně potvrzeno, ale každopádně se na tom budeme podílet,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce aliance by byla devastující, řekl také Rutte. V souvislosti s nutností zvyšovat výdaje na obranu podotkl, že ruské válečné kroky na Ukrajině aktivně podporují Severní Korea, Čína či Írán.
Podle šéfa NATO je důležité učinit vše pro to, aby Ukrajina byla v co nejlepší pozici při pokračujícím boji, ale také až nastane mír, který musí být dlouhodobý. Pavel s tím souhlasí. „Garance pro Ukrajinu startují naši silnou podporu Ukrajiny, aby byla co nejsilnější pro nadcházející vyjednávání. Čím slabší by byla pozice Ukrajiny na začátku, tím horší získá garance pro budoucnost,“ uvedl český prezident.
Nejsilnější garancí bezpečnosti pro Ukrajinu bude silná a dobře vybavená ukrajinská armáda, řekl Pavel. „Na tom budeme pracovat poskytováním naší pomoci, specializovaného výcviku, poskytováním materiálu a spoluprací s ukrajinskou armádou,“ uvedl. Další možnosti budou podle hlavy státu záležet na výsledcích vyjednávání o míru. „Pokud se dospěje k takovému rozhodnutí, Česko může zvážit poskytování specializovaného výcviku buď na Ukrajině, nebo na našem území,“ poznamenal.
O možnostech podpory Ukrajiny se hovořilo v rámci takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které jsou připraveny poskytnout i širší pomoc. „Jsou zatím diskutovány skutečně jako možnost. To, co jsme měli možnost probírat i u nás, bylo to, čím by Česká republika případně mohla přispět. Byl to spíše takový dotazník toho, s čím by se dalo počítat, pokud taková možnost nastane,“ řekl později novinářům na dotaz ČTK Pavel.
Česko má podle prezidenta poměrně dobrou zkušenost i kredit s výcvikem ukrajinských vojáků, nejen pozemních sil, ale i vzdušných. „Máme kapacitu, kterou bychom pro takový účel mohli použít. Pokud taková situace nastane a bude o to zájem, jsme připraveni s takovým návrhem přijít. Zatím je ale opravdu jenom ve stadiu zjišťování možností,“ dodal Pavel.
Rutte také ocenil současné kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem podle šéfa NATO je odblokovat situaci na Ukrajině a jednat s Putinem, Evropany i Ukrajinou. „Jeho přáním, které absolutně sdílím, je ukončit krveprolití a boje,“ podotkl alianční šéf.
