Ministři financí zemí G7 vzkázali Rusku jasný signál: pokud Kreml neukončí agresi vůči Ukrajině, bude čelit dalšímu zpřísnění sankcí a ještě tvrdší hospodářské izolaci. Společné prohlášení bylo zveřejněno 22. května po třídenním summitu v kanadském letovisku Banff. Podle něj se rozšířený balík opatření může týkat nejen ruských státních struktur, ale i společností a organizací, které Moskvu v jejím tažení přímo či nepřímo podporují.
Skupina sedmi nejvyspělejších ekonomik tak reaguje na pokračující ruskou agresi a zároveň varuje třetí strany, které obcházejí sankce. Tím se G7 snaží zasáhnout i firmy či subjekty mimo Rusko, které obchodují se zakázanými technologiemi, finančně pomáhají Moskvě nebo jí poskytují materiální podporu. Hospodářská spolupráce s Ruskem se tak stává nejen etickým, ale i ekonomickým rizikem.
Zásadním bodem prohlášení je výslovné konstatování, že žádná firma nebo organizace, která se podílela na podpoře ruské války, nebude mít nárok na účast při poválečné obnově Ukrajiny. To je silné poselství, které mění dosavadní praxi – spolupráce s agresorem se nebude přehlížet ani odpouštět.
Tento přístup G7 vytváří nový rámec globální hospodářské politiky: účast v mezinárodních projektech už nebude samozřejmostí, ale bude podmíněna respektem k mezinárodnímu právu. Týká se to nejen západních firem, ale i států jako Čína, Turecko nebo Indie, které dosud balancují mezi neutralitou a výhodnými dohodami s Moskvou.
Pro Českou republiku a další země regionu to může znamenat jasnější postavení v rámci evropské rekonstrukce Ukrajiny. Tím, že G7 vymezuje morální a ekonomické standardy, zajišťuje, že obnova válkou zničeného souseda nebude podkopána zájmy těch, kdo agresi tolerují nebo z ní těží.
Autor: Peter Jelen
