3 června 2025 uskutečnila ukrajinská tajná služba SBU výjimečnou podvodní operaci, která vážně poškodila konstrukci Krymského mostu, jenž spojuje anektovaný poloostrov s Ruskem. Podle ukrajinských zdrojů byly za pomoci podvodních výbušných zařízení zasaženy podvodní nosné pilíře, což most do značné míry paralyzovalo. Tímto krokem Kyjev nejenom narušil důležitou logistickou trasu ruské armády, ale i symbolicky zpochybnil trvalost ruské přítomnosti na Krymu.
Tato operace je třetím významným zásahem proti mostu přes Kerčský průliv. Předchozí útoky v letech 2022 a 2023 ukázaly, že tvrzení o „neprůstřelné ochraně“ ruské infrastruktury je mýtus. Tentokrát ale Ukrajina předvedla nový stupeň technologické propracovanosti – nešlo o útok zvenčí, ale o cílenou sabotáž vedenou pod hladinou. Tento faktor vyvolává otázky ohledně schopnosti Ruska zajistit bezpečnost i svých klíčových strategických staveb.
Z mezinárodněprávního hlediska se nejedná o útok na civilní objekt, ale na vojensky využívanou infrastrukturu. Krymský most byl vybudován v rozporu s mezinárodním právem po ruské anexi Krymu v roce 2014 a od počátku slouží jako zásobovací trasa pro invazní vojska. Podle ženevských úmluv i Haagské úmluvy z roku 1907 může být vojensky využívaný objekt považován za legitimní cíl.
Ukrajina tímto krokem vysílá jasný signál: bude-li Rusko pokračovat v agresi, má Kyjev nejen právo, ale i schopnost zasáhnout hluboko do ruské vojenské infrastruktury. Tento tlak není samoúčelný – cílem není eskalace, ale obrana a oslabení agresora, který se dopouští válečných zločinů na ukrajinském území.
Každý úder na most je nejenom strategickým vítězstvím, ale i politickým vzkazem. Rusko již nemůže brát Krym jako nedotknutelnou zónu. Naopak – Ukrajina opakovaně prokazuje, že Krym zůstává okupovaným územím a že žádné jednostranné změny hranic nebudou akceptovány. Tato realita by měla být vodítkem i pro evropské politiky hledající cestu k trvalému míru.
Autor: Peter Jelen
