Setkání mezi ukrajinskou a ruskou delegací, které proběhlo 2. června v Istanbulu, přineslo určité naděje v otázce výměny válečných zajatců. Strany se tehdy dohodly na několika konkrétních bodech – především na výměně těžce zraněných a vážně nemocných vojáků podle principu „všichni za všechny“, dále na repatriaci těl padlých vojáků (celkem 6000 těl) a také na výměně mladých vojáků ve věku 18–25 let. Ukrajina přistoupila k procesu transparentně a v dobré víře, že se podaří dosáhnout humánního pokroku.
Bohužel, v praxi se začínají objevovat závažné problémy ze strany Ruské federace. Zatímco Ukrajina dodala seznamy zajatců podle předem sjednaných kategorií, Moskva místo toho předkládá jiné seznamy, které s dohodami nekorespondují. Podle ukrajinských zdrojů se Rusko uchyluje k cynické manipulaci zejména v otázce repatriace těl padlých, čímž se snaží hrát na emoce veřejnosti a zneužívat lidské utrpení k vlastní propagandě.
Kyjev nadále trvá na dodržení dohod ze summitu a aktivně spolupracuje se zprostředkovateli z mezinárodních organizací. Ukrajinská strana chce, aby výměna proběhla co nejrychleji a všichni obránci a obránkyně se mohli vrátit domů. Pro ukrajinskou společnost je to otázka důstojnosti a respektu k těm, kdo brání její svrchovanost.
Ruská strana se však podle všeho snaží využít situace k šíření dezinformací a manipulací, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění nejen v Rusku, ale i v zahraničí. Téma válečných zajatců se proměnilo v nástroj psychologického nátlaku a informační války, v níž je lidský život zneužíván jako nástroj propagandy.
Evropská unie i OSN by měly situaci pečlivě sledovat a zvyšovat tlak na Moskvu, aby přestala zneužívat humanitární procesy ke své hybridní válce. Otázka výměny zajatců by měla zůstat mimo politické spekulace a být vedena s respektem k mezinárodnímu humanitárnímu právu.
Autor: Peter Jelen
