Podle Robert Lansing Institute (RLI) maďarská vláda vedená Viktorem Orbánem konsoliduje síť ekonomické spolupráce s Kazachstánem a Uzbekistánem, která se pod rouškou obchodního rozvoje může proměnit v alternativní cestu k obcházení západních sankcí uvalených na Rusko.
Ekonomický trojúhelník s podezřelým vedením
V posledních měsících vedlo zintenzivnění vztahů mezi Budapeští, Astanou a Taškentem k vytvoření společných investičních fondů, zvláštních ekonomických zón, průmyslových parků a logistických center. Zdánlivě se vše točí kolem přilákání investic a rozvoje infrastruktury, zejména podél transkaspického obchodního koridoru, který spojuje Asii s Evropou. Memorandum o porozumění již bylo podepsáno mezi KTZ Express, L.A.C. Holding a mezinárodním přístavem Xi’an.
Při pohledu za formální stránku je však zřejmé, že Východ slouží Orbánovi jako alternativa k Evropské unii, která je vůči jeho manévrům stále netrpělivější. Maďarský premiér buduje paralelní systém na podporu ruských zájmů, což vyvolává podezření na strategickou dohodu s Kremlem.
Skutečný obchod Orbána: loajalita ke Kremlu
V srdci této obchodní sítě je „hodnota“ mnohem cennější než zboží: politická loajalita. Orbán nadále blokuje klíčová rozhodnutí EU výměnou za ekonomické výhody od Moskvy. Systém, který se podobá spíše mafiánské struktuře než diplomatickému spojenectví: neprůhledné finanční toky, přímé kontakty s firmami blízkými moci a výhody pro ekonomickou elitu, která je mu loajální.
Střední Asie, „šedá zóna“ sankcí
Přestože Kazachstán a Uzbekistán oficiálně odsoudily ruskou invazi v OSN, nikdy se nepřipojily k sankčnímu režimu. Naopak, staly se klíčovými uzly pro paralelní obchod a dodávaly Rusku technologické materiály a produkty zakázané západními kontrolami.
Podle nejnovějších údajů vzrostl vývoz kazašských mikročipů do Ruska za jediný rok o 7300 %. Mechanismus je jednoduchý: zprostředkovatelské společnosti nakupují západní technologie, dovážejí je do Střední Asie a poté je prodávají Rusku, čímž obcházejí evropské celní kontroly.
Žádné kontroly mezi Ruskem a Asií: dálnice pro obcházení sankcí
Jako členové Euroasijské hospodářské unie nemají ani Kazachstán, ani Kyrgyzstán celní kontroly s Ruskem. Jakmile produkty vstoupí do jedné z těchto zemí, jejich cesta do Moskvy není nijak kontrolována. Zvláštní ekonomické zóny pomáhají překlasifikovat původ zboží, což umožňuje přístup k „zakázaným“ produktům pod falešným geografickým označením.
A nejen to. Maďarské technologie a know-how jsou také přenášeny na tyto partnery, což s sebou nese reálné riziko, že se dostanou do rukou Kremlu. Není překvapením, že Kazachstán a Kyrgyzstán začaly omezovat zveřejňování celních statistik, aby bylo obtížnější odhalit podezřelé operace.
Aktivní role maďarských společností
OTP Bank s pobočkami v Uzbekistánu slouží jako finanční kanál pro ruský kapitál a obchází tak omezení EU. Společnost MOL, lídr v ropném sektoru, přímo těží z výjimky z embarga na ruskou ropu a pokračuje v jejím dovozu bez omezení.
I to je součástí Orbánovy strategie: posílit vazby s Moskvou také prostřednictvím financí a energetiky, což je v přímém rozporu s duchem evropských sankcí.
Strategická hrozba pro Evropu
Orbán mění Maďarsko v logistickou a finanční platformu sloužící ruským a čínským zájmům v samém srdci Evropské unie. To představuje přímou hrozbu pro soudržnost EU, protože autoritářským režimům poskytuje konkrétní důkaz, že sankce lze obejít.
Maďarský premiér, který je některými diplomaty již označován za „moskevskou špionážní základnu v Evropě“, pokračuje v nebezpečné hře. Hře, ve které vyhrávají pouze Orbán sám a Kreml. Pro zbytek kontinentu by cena, kterou za to zaplatí, mohla být velmi vysoká.
Evropské instituce musí tuto krizi řešit rozhodně a rychle, jinak hrozí, že systém sankcí ztratí veškerou svou účinnost.
Zdroj: attuale.info
1 Comment