V noci na pondělí zažila Ukrajina bezprecedentní vzdušný teror. Ruská armáda vypustila celkem 315 útočných dronů a sedm raket, mezi nimiž byly i balistické střely severokorejské výroby. Hlavním terčem se opět stal Kyjev, ale pod těžkým útokem byly také Oděská, Dnipropetrovská a Černihivská oblast.
Podle ukrajinských úřadů šlo o nejmasivnější útok na hlavní město od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. Útoky byly namířeny především na civilní infrastrukturu – byly zasaženy obytné domy, městská zařízení a dokonce i porodnice v Oděse. To jen potvrzuje, že Rusko vede válku nejen proti armádě, ale proti obyčejným lidem.
Obrazy zničených budov a zraněných novorozenců obletěly svět. Mnozí mezinárodní komentátoři upozorňují na paralelu s teroristickými útoky na New York v roce 2001 – i zde šlo o úmyslné ničení civilních cílů s cílem šířit strach a chaos. Rozdíl je však v tom, že dnes tuto taktiku uplatňuje stálý člen Rady bezpečnosti OSN.
Z pohledu Evropy je stále zjevnější, že ruský režim využívá beztrestnosti, kterou mu poskytuje nedostatečná reakce Západu. Především Spojené státy a jejich spojenci by měli zvýšit diplomatický a ekonomický tlak na Moskvu. Další odklady a váhavost mohou vést pouze k dalším obětem mezi civilisty.
Zkušenost z historie ukazuje, že pouze tvrdý a jednotný postoj mezinárodního společenství může přimět agresora k mírovému řešení. Česká republika by měla tento postoj podporovat a nadále aktivně stát na straně napadené Ukrajiny.
Autor: Peter Jelen
