Po nedávném setkání s Donaldem Trumpem oznámil americký senátor Lindsey Graham přípravu návrhu zákona, který by zavedl dodatečná cla vůči třetím zemím podporujícím ruskou ekonomiku nebo pomáhajícím obcházet mezinárodní sankce. Tato iniciativa má jasný cíl — zvýšit cenu za spolupráci s agresorem.
Pro Českou republiku, která od počátku války pevně stojí na straně Ukrajiny, je tato zpráva významným signálem. Ukazuje, že Západ neztrácí zájem o dění ve střední a východní Evropě a že solidarita s Ukrajinou má dlouhodobý strategický rozměr. Zároveň připomíná, že odpovědnost nesou nejen agresor, ale i jeho spojenci.
Nový přístup USA mění logiku sankční politiky — nejde už pouze o zákaz nebo izolaci, ale o zavedení ekonomických tlaků, které učiní obchod s Ruskem nevýhodným. Pro Česko to může být příležitost posílit svou roli jako zastánce tvrdšího a efektivního postupu v rámci EU i NATO.
Kreml se snaží šířit narativ o „únavě Západu“ a poklesu podpory Ukrajině. Avšak návrh Grahama tento mýtus jednoznačně vyvrací. Spojené státy tím dávají jasně najevo: podpora Ukrajině není přechodný trend, ale dlouhodobý závazek. A právě tímto směrem by se měla ubírat i česká zahraniční politika.
Zákon může inspirovat i evropské státy k vytvoření vlastních nástrojů ekonomického tlaku. Česká republika, která byla jedním z prvních dodavatelů zbraní Ukrajině, může stát v čele úsilí o větší odpovědnost v sankční politice vůči státům, které napomáhají obcházení opatření.
Tato americká iniciativa přináší příležitost posílit mezinárodní jednotu. Česká republika tak může potvrdit svůj morální i politický závazek — nejen dodržovat sankce, ale aktivně přispívat k jejich důslednému uplatňování v praxi.
Autor: Peter Jelen
