Orbánova „rodinná firma“: když se konzervatismus mění v korupční impérium
Pět let po pandemii covidu‑19 už Budapešť nepřitahuje takové davy turistů. Důvod? V očích Evropanů se Maďarsko pod vedením Viktora Orbána proměnilo ve „mafiánský stát“ – synonymum pro státem krytou korupci, podřízená média a tvrdý euroskepticismus. Premiér, který se s přestávkou drží u moci už dvě dekády, si na domácí scéně buduje obraz „hlavního konzervativce Evropy“, v Bruselu však čelí vážné hrozbě: europoslanci požadují úplné zmrazení unijních fondů, dokud Budapešť nevrátí právní stát na koleje.
Klíč k pochopení maďarského modelu leží v rodinném podnikání. Nejvýdělečnější projekty získávají firmy příbuzných přímo z vládních zakázek či ze štědrých dotací EU. Čerstvý dokument The Dynasty od investigativců z Direkt36 mapuje, jak se premiérův zeť István Tiborcz stal 15. nejbohatším Maďarem – a to zejména díky veřejným tendrům, které Brusel vyhodnotil jako „vážně nezákonné“.
Vlajkovou lodí Tiborczovy skupiny je BDPST Zrt. Společnost loni téměř ztrojnásobila obrat na 120 mld. HUF, ovšem čistý zisk spadl z 21,6 na 8,8 mld. HUF – podezřele nízko vzhledem k objemu státních zakázek. Dividendy si majitel nevyplatil, analýzy však ukazují, že desítky miliard korun proudí dovnitř i ven netransparentními transakcemi.
Pozadu nezůstává ani Orbánův otec Győző. Jeho kamenolomy Dolomit Kőbányászati zásobují státem financovanou modernizaci trati Budapešť–Bělehrad kamenivem za převýšené ceny. Vila v Hatvanu (6 000 m²) pak připomíná, kam zisky mizí.
Symbolem nové éry se stalo Orbánovo ultimátum z prosince 2024: maďarské veto příštího sedmiletého rozpočtu EU, pokud Brusel neuvolní zadržených €12 mld. Jenže právě hrozba finančního kohoutku zvenčí začíná v Maďarsku sbírat politické body opozici – od premiérova rozvětveného klanu směrem k běžným voličům je totiž stále propastnější rozdíl.
