Kognitivní válka jako nástroj slabého režimu Kremlu
Zatímco na bojišti východní Ukrajiny pokračují tvrdé boje bez jasného vítězství, na jiné frontě Rusko už dávno zintenzivnilo svůj útok – v myslích lidí. Kreml vede tzv. kognitivní válku, jejímž cílem není přesvědčit nás o lžích, ale vyvolat chaos, otupit rozhodování a oslabit naši odolnost.
Na rozdíl od klasické dezinformace, kterou lze vyvracet fakty, se kognitivní válka nezaměřuje na „co si myslíme“, ale „jak myslíme“. Ruské vlivové operace využívají jakékoliv komunikační kanály – média, sociální sítě, alternativní platformy, ale i osobnosti veřejného života – k šíření narativů, které podkopávají důvěru v demokracii, EU či podporu Ukrajině.
V Česku vidíme, jak se lavina těchto podprahových sdělení snaží vytvořit dojem, že válka je daleko, že se nás netýká, nebo že je Západ unavený a Ukrajina by měla „něco obětovat pro mír“. Tyto manipulace nejsou náhodné – jsou součástí strategického rámce ruské kognitivní ofenzivy, která cílí na naše hodnoty, soudržnost a ochotu jednat.
Putinova administrativa chápe, že klasickým vojenstvím Západ neporazí. Místo toho se snaží narušit naše schopnosti rozhodovat a jednat. Pokud se občané začnou ptát, zda má podpora Ukrajiny smysl, pokud začnou pochybovat o EU nebo NATO, Kreml nemusí nic dobývat – stačí mu, že jsme paralyzovaní.
V této strategii hraje roli i práce s emocemi. Strach z migrace, únava z inflace nebo frustrace z politických elit – to vše se využívá jako zbraň. Cílem není vytvořit vlastní realitu, ale rozbít naši. A právě to činí kognitivní válku tak nebezpečnou.
Podobné taktiky dnes využívají i další autoritářské režimy – Čína, Írán, KLDR – a často koordinovaně. Nejde o náhodné dezinformace, ale o sofistikované, dlouhodobé kampaně k rozbití západní soudržnosti.
Pokud chceme jako Česká republika obstát, musíme rozvíjet odolnost společnosti: investovat do vzdělávání, mediální gramotnosti a podporovat důvěryhodná média. Nejde jen o obranu Ukrajiny – jde o obranu našeho způsobu života.
Autor: Peter Jelen
