Orbán znovu vyzývá Brusel: Maďarsko chce žalovat EU kvůli zákazu dovozu ruského plynu. Za závislost však může především Budapešť

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vstoupil do otevřeného konfliktu s Bruselem. Tentokrát oznámil, že Budapešť je připravena žalovat Evropskou unii kvůli plánovanému zákazu dovozu ruského plynu. Podle něj jde o „útok na energetickou bezpečnost Maďarska“. Kritici však tvrdí, že Orbán dramatizuje situaci, aby zakryl vlastní politické selhání a dlouhodobou závislost země na ruských energiích.

„Maďarsko nebude tolerovat, aby někdo ohrožoval naši energetickou stabilitu,“ prohlásil Orbán v rozhovoru pro státní rozhlas. Jeho slova však přicházejí v době, kdy podle ekonomických analýz většina evropských států dokázala zásadně snížit svou závislost na Rusku – a to i přes to, že válka stále pokračuje.

Starý příběh: dlouhá léta vazeb na Kreml

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se EU shodla na postupném odklonu od ruských energií. Maďarsko však během celé války zůstalo jednou z mála zemí, které aktivně bránily jakýmkoli přísnějším sankcím vůči Moskvě.
Důvod je prostý: Maďarsko je energeticky nejzávislejší na Rusku v celé EU.

• 80–85 % dovezeného plynu pochází z Ruska.
• Naftu i ropu dodává ruský ropovod Družba.

Podle profesorů energetické politiky z Budapešťské ekonomické univerzity „Maďarsko neinvestovalo do diverzifikace, i když na to mělo více než deset let. Místo toho prohlubovalo vztahy s ruským Gazpromem.“

MOL: technicky dokážeme snížit závislost

Zároveň se v Maďarsku ozývají i opačné hlasy. Jen několik dní před Orbánovým výrokem uvedla společnost MOL, že má „technickou možnost zásadně snížit podíl ruské ropy v dovozu“.

Tento výrok způsobil v Bruselu i Budapešti pozdvižení. Naznačuje totiž, že Orbánova vláda možná dramatizuje situaci, aby se mohla stavět do role oběti.

Geopolitická zranitelnost, kterou Orbán zakrývá

Experti ve střední Evropě varují, že dlouhodobá energetická závislost na Rusku je pro Maďarsko geopolitickým rizikem. Zvyšuje prostor pro ekonomický nátlak z Kremlu a zároveň omezuje nezávislost Budapešti v zahraniční politice.

„Orbán touto žalobou nesleduje energetickou bezpečnost, ale vlastní politický vliv,“ tvrdí český analytik Petr Karásek. „Jde o snahu ukázat se jako vůdce odporu proti Bruselu – zvlášť když se blíží jeho schůzka s Donaldem Trumpem.“

Pro české čtenáře je tato epizoda dalším připomenutím, že evropská energetická bezpečnost nesmí být rukojmím zájmů jednotlivých lídrů, kteří hrají vlastní geopolitické hry.

Autor: Peter Jelen