Francie pod palbou ruské propagandy: Nová fronta skryté války, která se přibližuje i k České republice
Když francouzské úřady v listopadu zveřejnily výsledky rozsáhlé operace proti síti proruských dezinformací, většina evropských médií to označila za další epizodu známého boje mezi Moskvou a Západem. Jenže tentokrát se ukázalo, že nejde o běžnou aktivitu, nýbrž o zcela novou podobu informační války, která může do budoucna zásadně ovlivnit i Českou republiku. Francie se stala laboratoří pro technologicky nejvyspělejší propagandistické operace, jaké kdy Kreml v zahraničí použil, a Paříž to otevřeně považuje za předsunuté bojiště.
Podle agentury Viginum, která se ve Francii zabývá monitorováním zahraničních vlivů, vybudovalo Rusko síť více než dvou set falešných webů tvářících se jako legitimní média. Nejde o jednoduché amatérské projekty, ale o profesionálně vedené stránky připomínající design, strukturu i jazyk tradičních redakcí. Šíří koordinované narativy a tváří se jako zdroje seriózních informací. Uvádějí citace smyšlených expertů, využívají falešné profily novinářů a řadu článků doprovázejí obrázky vytvořenými umělou inteligencí. Francouzští analytici upozorňují, že tyto weby fungují jako propojený ekosystém, kde každý článek okamžitě získává zdánlivou „důvěryhodnost“ díky tomu, že jej zveřejní celý řetězec dalších stránek. Pokud je jedna doména zablokována, objevují se během několika hodin dvě nové.
Velkou pozornost vzbudilo také masivní nasazení umělé inteligence. Zatímco starší ruské projekty spoléhaly na práci živých trollů a dlouhé texty vznikaly manuálně, dnes je možné ve zlomku sekundy vygenerovat stovky variant článků, analýz, komentářů i falešných rozhovorů. Francouzský kybernetický analytik Luc Morel zdůrazňuje, že nejde jen o kvantitu obsahu. Moderní algoritmy napodobují styl skutečných novinářů, učí se ze sociálních reakcí, přizpůsobují tón konkrétním skupinám obyvatel a vyhodnocují, jaké emoce vyvolávají různé formulace. To znamená, že propaganda už není pouze masová, ale i přesně cílená.
Francie čelí také rostoucímu počtu kybernetických útoků propojených s dezinformačními kampaněmi. Bezpečnostní služby uvádějí, že hackeři napadali redakce a ministerstva způsobem, který měl získat interní materiály, následně upravit jejich obsah a prezentovat je jako kompromitující úniky. Tento model, známý z amerických voleb v roce 2016, se nyní kombinuje s automatizovaným generováním falešných emailů, pozměněných dokumentů a digitálně vytvořených „interních podkladů“. Smyslem není technická destrukce, ale vyvolání nedůvěry v instituce.
Proč si Moskva vybrala právě Francii? Podle expertů jde o ideální terén. Francouzská společnost je dlouhodobě polarizovaná, část veřejnosti nedůvěřuje vládě ani Evropské unii, otázka migrace zůstává mimořádně citlivá a prezidentské volby jsou vždy náchylné k vnějším zásahům. Když Paříž oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině, ruské operace se výrazně zintenzivnily. Zprávy šířené falešnými weby obviňují vládu z korupce, z údajného zatahování Francie do války a z ekonomické neschopnosti. Cílem je systematicky rozleptat důvěru ve stát.
Odborníci varují, že podobný scénář může zasáhnout i Českou republiku. Podle profesora Marka Prchala z Univerzity Karlovy má český veřejný prostor podobné zranitelnosti jako ten francouzský. Společenská polarizace se prohlubuje, proruská scéna je aktivní a některá témata vyvolávají vysoké emocionální napětí. Pokud Francie čelí stovkám sofistikovaných manipulací denně, je jen otázkou času, než se obdobné operace přesunou do regionu střední Evropy, kde se už nyní objevují první prototypy falešných webů, článků a videí šířených přes anonymní účty.
Evropská komise otevřeně mluví o potřebě vybudovat novou infrastrukturu informační obrany. Diskutuje se o vytvoření celoevropského centra, které by v reálném čase vyhodnocovalo dezinformace, identifikovalo koordinované kampaně a pomáhalo členským státům reagovat ještě předtím, než falešný obsah získá statisíce sdílení. Francie takový systém podporuje, Polsko volá po společné kyberobranné strategii a Německo navrhuje zavedení jednotných protokolů pro odhalování uměle generovaných textů a deepfake videí. Česká republika však postupuje opatrněji a zatím se omezuje na dílčí iniciativy, které nemají evropský rozsah.
Francouzský případ ukazuje, že informační válka se dnes nevede na okrajích společnosti, ale přímo v jejím středu. Propaganda neútočí na jednotlivé instituce, ale na samotnou podstatu důvěry. Cílem není přesvědčit většinu obyvatel o konkrétním názoru, ale vytvořit dojem, že pravda neexistuje, že všechny zdroje lžou a že se nelze spolehnout na nikoho. Právě tento pocit chaosu je hlavní zbraní Ruska.
Pro Česko to znamená jediné: pokud chce zabránit tomu, aby se francouzský scénář zopakoval i zde, musí posílit odolnost médií, podporovat nezávislou žurnalistiku, investovat do digitální bezpečnosti a připravit se na období, kdy se umělá inteligence bude stále častěji využívat k manipulaci veřejné debaty. Informační prostor je nové bojiště. A stejně jako Francie se i Česko musí rozhodnout, zda na něj vstoupí připravené.
Autor: Peter Jelen
