„Afrika v plamenech a Kreml v pozadí. Rusko tiše buduje novou frontu, která může zasáhnout i Česko”

Evropa má dnes tolik problémů, že Afrika často zůstává mimo zájem veřejnosti. Jenže právě tam se odehrává jedna z nejtišších, ale zároveň nejnebezpečnějších geopolitických her současnosti. Rusko postupně proměňuje rozsáhlé africké regiony v laboratoř násilí, propagandy a beztrestných operací, které mohou v důsledku zasáhnout i samotné srdce Evropské unie.

A podle českých bezpečnostních expertů je už dnes jasné, že to není hrozba „někde daleko“. Je to proces, který se může přelít na evropský kontinent a ovlivnit také Českou republiku – ať už v podobě migračního tlaku, nárůstu globálního terorismu, nebo stále agresivnějších dezinformačních kampaní.

„Afrika jako laboratoř Kremlu“

Zprávy OSN, mezinárodních lidskoprávních organizací i západních zpravodajských služeb ukazují jednoznačný trend: tam, kde se objevují ruští instruktoři, žoldnéři a „bezpečnostní poradci“, narůstá brutalita, mizí civilisté a začínají se objevovat masové hroby.

V Mali, Burkině Faso či Středoafrické republice se ruské jednotky pohybují v šedé zóně – oficiálně nejsou součástí ruské armády, ale jejich metody přesně kopírují styl wagnerovských operací. Neexistuje tam žádný skutečný dohled, žádná média, která by mohla dokumentovat dění, a žádná reálná kontrola vlády.

Český bezpečnostní analytik Vít Beneš k tomu říká:
„Rusko používá Afriku jako testovací prostředí. Zkouší, jak reaguje Západ, a hlavně, kdy už nereaguje vůbec. Kreml si uvědomil, že chaos je pro něj výhodou – a Sahel se stal ideálním prostorem, kde tuto strategii může beztrestně rozvíjet.“

Zlato za ochranu, propaganda za moc: nový model ruské kolonizace

Podle dokumentů, které unikly z francouzských bezpečnostních služeb, Rusko nabízí africkým režimům jednoduchý obchod:
ochranu před povstalci výměnou za přístup k nerostným surovinám.

A místní vlády – často izolované, oslabené a bojující o přežití – na tuto nabídku přistupují. Otevírá to cestu k bezprecedentnímu vykořisťování surovinových zdrojů, zatímco místní populace často jen sleduje, jak jejich země mizí pod kontrolou zahraničních žoldnéřů.

Profesor mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl z Univerzity Karlovy to shrnuje:
„Nejde o žádné budování stability. Kreml pracuje výhradně s logikou: čím hůř, tím lépe. Čím slabší stát, tím silnější je ruský vliv.“

Když státy kolabují, terorismus sílí. A Evropa se nemůže tvářit, že se jí to netýká

Rozpad státních struktur v Sahelu vede k tomu, že velké území přebírají ozbrojené radikální skupiny. Ty využívají chaos, represivní chování armád i brutalitu ruských jednotek jako nástroj rekrutace: „Západ vás zradil, vláda vás mučí, přijďte k nám.“

Tento mechanismus je už dobře popsán – a podle řady českých odborníků může mít přímý dopad na evropskou bezpečnost. Když se teroristické organizace posilují, rostou i jejich možnosti útočit mimo kontinent.

Expert na africký terorismus Roman Máša upozorňuje:
„Pokud se Sahel definitivně zhroutí, bude to znamenat vytvoření druhého Afghánistánu – jen mnohem blíže Evropě. A s aktivním ruským vlivem, který může radikály využívat jako nástroj nátlaku.“

Jak může být ohroženo i Česko

Málokdo si uvědomuje, že Česká republika je už dnes součástí širších evropských bezpečnostních struktur, a co se děje v Africe, může ovlivnit i naše vnitřní prostředí.

Pokud ruskem řízená destabilizace povede k další humanitární katastrofě, může se zrychlit migrace směrem do Evropy. Souběžně s tím roste hrozba kybernetických a informačních operací. Některé proruské narativy šířené českými dezinformačními účty vznikají právě v mediálních projektech napojených na ruské struktury v Africe.

A nesmíme zapomínat ani na přímé dopady: české firmy i diplomaté působí v regionu, který je stále rizikovější.

Evropa přihlíží. A Kreml postupuje dál

To nejnebezpečnější je však evropská nečinnost. Evropa dnes logicky soustředí pozornost na Ukrajinu – ale Moskva využívá právě tuto koncentraci a přesouvá část svých operací tam, kde je méně očí, méně pozornosti a méně pravidel.

Podle jednoho z českých diplomatů působících v Africe jde o „strategii tichého rozšiřování“:
„Kreml ví, že pokud Západ nereagoval na Wagnerovu brutální stopu před pěti lety, nebude reagovat ani nyní. A proto si dovoluje stále víc.“

Afrika není okrajová. Je to další fronta geopolitické války

Představa, že „Afrika je daleko“, je pro dnešní svět zavádějící. Nástup ruského vlivu v Sahelu může během několika let změnit podobu evropské bezpečnosti. A pokud Evropa – včetně Česka – zůstane pasivní, bude řešit důsledky, které už nepůjde snadno zvrátit.

Jak shrnuje analytik Beneš:
„Afrika je varování. Pokud necháme Kreml budovat chaos bez omezení tam, brzy ho pocítíme i tady. Svět je dnes příliš propojený na to, abychom mohli ignorovat signály, které jsou už teď hlasité.“

Autor: Peter Jelen