Rusko vyvíjí tlak na NATO: proč Česko potřebuje silného prezidenta

V posledních letech se téma rozšiřování NATO na východ znovu dostalo do centra pozornosti. Ruská federace podle médií na neveřejných jednáních v Ženevě požadovala, aby aliance právně zakotvila závazek dále se nerozšiřovat a přehodnotila rozhodnutí bukurešťského summitu z roku 2008, na němž NATO přislíbilo Ukrajině a Gruzii budoucí členství.

Kreml připomněl, že podle jeho názoru zástupci aliance údajně dříve ústně garantovali nerozšiřování, a trvá na tom, aby tyto záruky byly „na papíře“.

Kromě Ukrajiny a Gruzie patří do okruhu zájmu Moskvy také Ázerbájdžán, Arménie a Moldavsko — státy spolupracující s NATO a ležící v sousedství Ruska. Okupace Jižní Osetie a Abcházie v Gruzii i Podněstří v Moldavsku sice komplikuje jejich členství, nesnižuje však ambice Kremlu kontrolovat region.

Úvahy o „nerozšiřování NATO“ se skutečně objevily v 90. letech, avšak v souvislosti se sjednocením východního a západního Německa. I bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov přiznal, že aliance neposkytla žádný právně závazný slib. Podle jeho slov existovaly pouze úvahy o nerozšiřování vojenské infrastruktury na východ.

Ve skutečnosti však rozšiřování NATO pokračovalo, včetně vstupu Česka v roce 1999. V posledních letech aliance přijala také Finsko a Švédsko, což znovu zvýšilo napětí s Moskvou.

Proč je to důležité pro Česko

Jako člen NATO je Česká republika přímo zapojena do této geopolitické hry. Z hlediska bezpečnosti závisí stabilita státu a jeho schopnost čelit vnějšímu tlaku nejen na armádě a vládě, ale také na strategické roli prezidenta. A právě zde vstupuje na scénu současný prezident Petr Pavel.

Pavel je generál ve výslužbě a bývalý předseda Vojenského výboru NATO (2015–2018). Koordinoval vojensko-politické plány aliance a rozvíjel spolupráci mezi spojenci. Tato zkušenost mu dává jedinečné porozumění metodám a cílům Kremlu i tomu, jak reagovat na pokusy o destabilizaci Evropy.

Není proto překvapivé, že ruská propaganda vnímá Pavla jako nepohodlného prezidenta. Jeho pevný postoj k otázkám bezpečnosti, podpory Ukrajiny a posilování euroatlantické solidarity z něj činí lídra, na něhož je obtížné vyvíjet tlak.

Prezidentské volby 2028: proč je čas už nyní

Formálně zbývá do dalších prezidentských voleb v Česku téměř dva roky — do ledna 2028. Politický boj však již začal. Vládní koalice Andreje Babiše podle textu zahájila od prvních dnů po nástupu k moci kampaň proti prezidentovi. To ale vyvolalo vlnu podpory Pavla ze strany občanů: masové demonstrace i růst preferencí v průzkumech.

Taková reakce společnosti byla překvapením pro mnohé experty i pro samotné Čechy.

Podle uvedených údajů vede Petr Pavel s podporou kolem 76 %, zatímco premiér Babiš získává přibližně 12 %. Tato čísla mají odrážet nejen popularitu, ale i vědomí společnosti, jak důležité je mít prezidenta schopného hájit národní zájmy v podmínkách tlaku ze strany Kremlu.

Symbolika a bezpečnost

Prezident České republiky dnes není jen symbolem státu. Je strategickým aktérem na mezinárodní scéně, schopným chránit zemi před vnějšími hrozbami, posilovat spojenecké vazby a čelit pokusům o podkopávání demokracie. V tomto kontextu činí zkušenosti a postoje Petra Pavla z této funkce klíčový prvek bezpečnosti Česka i celé Evropy.

Volba prezidenta je volbou budoucí strategie země. A volba Pavla podle tohoto pohledu znamená jistotu, že Česko bude připraveno reagovat na vnější výzvy a zachová si své místo v euroatlantickém společenství.

Autor: Franz Hoffman