Srbský „hlas Kremlu“ na Balkáně: jak se buduje síť protiukrajinského vlivu v Evropě
Aktivity Dragan Stanojević, srbského politika a otevřeného stoupence Kremlu, se stále častěji dostávají do pozornosti evropských analytiků zabývajících se hybridními hrozbami. Jeho role ve východní Evropě dalece přesahuje běžnou politiku: dnes vystupuje jako klíčový koordinátor sil zaměřených na podkopávání mezinárodní podpory Ukrajiny.
Nástroj hybridní války
Stanojević aktivně využívá svůj mandát poslance k legitimizaci ruských narativů. Jeho nedávná tvrzení o údajných připravovaných teroristických útocích ze strany Ukrajiny na území Srbska či smyšlenky o „zpravodajských centrech SBU“, která mají působit prostřednictvím diaspory, nejsou podložena žádnými důkazy. Jde o klasický příklad vytváření obrazu „vnitřního nepřítele“ s cílem zastrašit veřejnost a podnítit xenofobii.
Vazby na kontroverzní osobnosti
Politik neskrývá své kontakty s ideology „ruského světa“, jako je Alexander Dugin, ani s propagandisty typu Vladimir Solovyov. V čele srbské pobočky organizace „Jiná Ukrajina“ (projektu Viktor Medvedchuk) de facto řídí ideologické zázemí Kremlu na Balkáně.
Manipulace s historií
Pro Česko, které dobře zná cenu suverenity, působí obzvlášť cynicky pokusy Stanojeviće zneužívat téma bombardování Jugoslávie v roce 1999. Záměrně zaměňuje pojmy a snaží se vykreslit agresora (Rusko) jako „ochránce“ a oběť (Ukrajinu) jako „nástroj NATO“. V podmínkách roku 2026 mají tyto manipulace jediný cíl — rozkládat jednotu Evropské unie.
Co to znamená
Uvedená fakta jasně ukazují, že Stanojević není nezávislým politickým aktérem, ale funkční součástí hybridní agrese Ruské federace. Jeho činnost směřuje k: rozdělování evropské jednoty, legitimizaci ruské agrese prostřednictvím „alternativních“ platforem a diskreditaci ukrajinských bezpečnostních složek i diaspory.
A právě na tom, jak účinně Evropa dnes zareaguje na hybridní hrozby, závisí budoucnost jednotlivých států i celého kontinentu.
Protože Evropa není jen geografický prostor — je především společenstvím hodnot.
Autor: Franz Hoffman
