Sánchez: K vlně migrantů do Ceuty přispěly dezinformace šířené z Ruska a Izraele
K hromadnému příchodu migrantů do Ceuty před měsícem přispěly dezinformace na sociálních sítích z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajně pravicové hnutí. V rozhovoru s rozhlasem Cadena SER to dnes řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Vyloučil, že by za přílivem desítek tisíc migrantů do Ceuty stály marocké úřady, a oznámil, že španělský král Felipe VI. navštíví Ceutu, ale až k tomu budou vhodné podmínky. Izrael i Rusko tvrzení Sáncheze odmítly.
Sánchez dnes řekl, že příčiny krize v Ceutě se stále vyšetřují. Zopakoval, že podle něj k tomu přispěly dezinformace ohledně verdiktu španělského nejvyššího soudu ze začátku července. Ten konstatoval, že úřady v Ceutě nesmí okamžitě vyhostit zpět do Maroka ty, kteří připlavou, respektive nepřekonají hraniční bariéru. Podle Sáncheze toto rozhodnutí zneužily pašerácké gangy a další, kteří na sociálních sítích tvrdili, že hranice je otevřená.
Španělský premiér uvedl, že dezinformace na sociálních sítích se šířily z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajně pravicové hnutí, které podle něj vždy využívá migraci k útoku na Španělsko i na celou Evropu. V případě Ruska a Izraele může být podle Sáncheze důvodem „odvážná“ zahraniční politika jeho vlády.
„Když se Rusko zapojí do šíření dezinformací v této otázce nebo když i Izrael šíří dezinformace a kritizuje španělskou vládu, není to proto, že by se obávaly migrace ve Španělsku či v Evropě, ale je to kvůli našim, podle mě odvážným, politickým postojům – ohledně genocidy v Gaze nebo Putinovy invaze na Ukrajinu,“ řekl dnes Sánchez, který za genocidu označuje izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy. Izrael toto obvinění, i od dalších politiků, odmítá a ofenzivu označuje za obranu, začal s ní totiž 7. října 2023 po bezprecedentním teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar odmítl Sánchezova slova spojující Izrael se šířením dezinformací. „To je nestydatá lež,“ napsal Saar na sociální síti X. „Šířením dalších pomlouvačných lží neodvrátí pozornost od selhání při řízení záležitostí své země,“ dodal izraelský ministr.
Sánchez dnes v rozhlase také řekl, že nemá od tajných služeb žádné informace, které by vrhaly „jakoukoli pochybnost na zapojení marockých úřadů“ do této migrační vlny. Někteří viní marocké úřady, že masovému přílivu migrantů do Ceuty záměrně nezabránily ve snaze využít pak krizi v Ceutě k politickému nátlaku na Madrid.
Sánchez řekl, že španělské úřady stále vyšetřují události z 30. a 31. července, kdy během zhruba 24 hodin do španělského města Ceuta na severu Afriky nelegálně vnikly desítky tisíc lidí z Maroka. Tamní starosta uvádí, že to bylo na 80.000 lidí, španělská vláda hovoří o asi 72.000. Drtivá většina z nich Ceutu opustila v následujících několika dnech.
„V Ceutě zůstává 5000 migrantů, z toho 1200 jsou nezletilí,“ řekl dnes Sánchez v rozhlase Cadena SER. Starosta Ceuty Juan Jesús Vivas ale tvrdí, že v Ceutě je na 10.000 migrantů. Většina z migrantů v Ceutě, která má asi 19 kilometrů čtverečních a na 84.000 obyvatel, přežívá v improvizovaných ubytováních, na pláži a na ulicích. Tamní přijímací středisko mělo v červenci kapacitu zhruba 500 lůžek, v srpnu ho místní úřady rozšířily přibližně na tisíc lůžek a na několika místech v Ceutě postavily velké stany. Někteří migranti přesto raději přespávají na pláži.
Sánchez také řekl, že „existují dostatečné důvody k tomu, aby král po 20 letech navštívil Ceutu a Melillu“. Ale stane se to podle něj, až k tomu nastanou vhodné podmínky.
Návštěva Felipeho VI. v Ceutě by ale podle některých mohla zkomplikovat vztahy s Marokem. Naposledy do Ceuty zavítal v listopadu 2007 tehdejší španělský král Juan Carlos I. s manželkou; zatímco obyvatelé Ceuty ho nadšeně vítali, v Maroku u hranic se konaly protesty. Předtím byl naposledy španělský panovník v Ceutě v roce 1927, kdy ještě Maroko nebylo nezávislou zemí.
Španělsko a Maroko mají dlouhodobě pošramocené vztahy, mimo jiné kvůli Ceutě a dalšímu španělskému městu v Africe, jež sousedí s Marokem, Melille, na něž si Rabat činí dlouhodobě nárok. Vztahy komplikuje také otázka Západní Sahary, jejíž větší část ovládá Maroko a menší skupiny místních povstalců. Madrid dlouhodobě podporuje referendum o sebeurčení Západní Sahary, které předpokládá i rezoluce OSN z roku 1991.
