Dánsko na cíli: ruské tajné služby chystaly sabotáže proti zbrojovkám, které pomáhají Ukrajině

Dánská kontrarozvědka PET poprvé veřejně potvrdila, že ruské zpravodajské služby přešly od sběru informací k přímé přípravě žhářských a sabotážních útoků. Terčem jsou firmy, které se podílejí na vojenské pomoci Kyjevu — a podle bezpečnostních expertů nejde o izolovaný dánský případ, ale o součást širší hybridní kampaně proti celé Evropské unii.

Dánská Bezpečnostní a zpravodajská služba (PET) učinila něco, co ve své práci obvykle nedělá — otevřeně promluvila o konkrétní, probíhající hrozbě. Podle vedoucího kontrarozvědky PET Emila Græsholma se ruským tajným službám dlouhodobě nedařilo jen shromažďovat informace o dánském obranném průmyslu, ale přešly k přímé přípravě sabotážních akcí, včetně žhářských útoků na konkrétní podniky.

„Výběr cílů a příprava jsou natolik konkrétní, že považujeme za nutné veřejně upozornit, že jde o hrozbu, kterou je třeba brát vážně,“ uvedl Græsholm pro list Berlingske. Podle jeho slov nejde o teoretickou úvahu do budoucna — dánské úřady již zaznamenaly „velmi konkrétní“ přípravné kroky, které podle informací PET směřovaly proti firmám napojeným na vojenskou podporu Ukrajině.

Od fotoaparátu k výbušnině

Klíčovým prvkem varování PET je způsob, jakým ruské služby operují — nikoliv prostřednictvím vyškolených důstojníků s krycí identitou, ale skrze takzvané „obyčejné Dány“, kteří jsou osloveni přes sociální sítě či herní platformy. Podle Græsholma jde často o lidi, kteří ani nemusí tušit, pro koho ve skutečnosti pracují. Úkoly se přitom mohou zdánlivě jevit jako neškodné — vyfotit nebo natočit budovu, areál firmy či bezpečnostní prvky objektu.

„Je nesmírně závažné, pokud obyčejní Dánové pomáhají ruským zpravodajským službám, ať už vědomě, nebo nevědomě,“ varoval šéf dánské kontrarozvědky.

Právě tento mechanismus — najímání motivovaných i nic netušících civilistů prostřednictvím anonymních zpráv v sociálních sítích — je podle bezpečnostních analytiků jedním z důvodů, proč je současná ruská sabotážní síť tak těžko odhalitelná klasickými kontrarozvědnými metodami. Cíl přitom podle PET není náhodný: jde o narušení konkrétních dodávek pro ukrajinskou obranu a zároveň o zastrašení dánské společnosti natolik, aby země omezila podporu Kyjevu i vlastní zbrojení.

Dánsko není osamocený případ

Varování PET nepřichází ve vzduchoprázdnu. Německé úřady na konci léta oficiálně přisoudily Rusku odpovědnost za pokus o dronový útok na letiště Lipsko/Halle, což vyvolalo debatu o nových sankcích v rámci EU. O několik měsíců dříve němečtí federální žalobci obvinili skupinu osob z přípravy žhářských a výbušných útoků na nákladní dopravu v Německu — mělo jít o balíkové bomby, které měly explodovat během přepravy, přičemž vyšetřovatelé opět hovořili o zapojení ruských státních struktur. Podobné incidenty s podezřením na ruský původ byly v uplynulém období hlášeny i z Polska a Velké Británie.

Šéf německé zahraniční rozvědky BND Bruno Kahl v této souvislosti dokonce naznačil, že pokud bude ruská sabotážní kampaň proti západním cílům pokračovat, mohla by NATO v určitém okamžiku zvažovat i uplatnění článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Ať už je taková úvaha spíše varováním než bezprostřední hrozbou, ukazuje, jak vážně západní spojenci sérii sabotáží, žhářských útoků a narušování vzdušného prostoru dronu vnímají.

Hybridní válka jako systém, nikoliv náhoda

Právě propojení jednotlivých incidentů — dánského varování o sabotážích proti zbrojovkám, německých žhářských útoků na logistiku a opakovaných dronových incidentů nad evropskými letišti — vede bezpečnostní experty k závěru, že nejde o izolované excesy, ale o koordinovanou, systematickou kampaň. PET sama tyto aktivity řadí do širší kategorie ruských hybridních operací, které mohou zahrnovat sabotáže, kybernetické útoky i dezinformace, a upozorňuje, že ruská ochota používat fyzickou sabotáž v Evropě v posledním období viditelně roste.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na sérii narušení vzdušného prostoru evropských zemí ruskými drony a stíhačkami hovořila přímo o „záměrné a cílené kampani v šedé zóně“ namířené proti Evropě, na kterou musí kontinent reagovat. Evropský parlament pak v samostatné rezoluci konstatoval, že řada sabotážních a hybridních aktivit, které Rusko proti Unii provádí, svým charakterem odpovídá státem sponzorovanému terorismu, byť formálně nedosahuje prahu ozbrojeného útoku — a vyzval Evropskou komisi, aby na tomto základě zvážila další právní a sankční kroky vůči Moskvě.

Proč by to mělo zajímat i Česko

Česká republika patří mezi země, jejichž obranný průmysl je do dodávek pro Ukrajinu zapojen přímo i nepřímo — od munice přes vozidla až po opravárenské kapacity. Zkušenost Dánska ukazuje, že podniky napojené na vojenskou pomoc Kyjevu se v očích Moskvy stávají legitimním cílem, bez ohledu na to, zda leží u ukrajinských hranic, nebo stovky kilometrů od nich, na břehu Baltského moře. Dánský případ je tak především připomínkou, že bezpečnostní opatření v obranném průmyslu — od fyzické ochrany areálů po prověřování dočasných zaměstnanců a dodavatelů — přestávají být čistě technickou agendou a stávají se součástí širší otázky, jak dlouho a jak bezpečně dokáže Evropa udržet podporu Ukrajině.

Dánské úřady zatím netvrdí, že by k dokonanému sabotážnímu útoku na jejich území došlo. Podstatou varování PET je právě fáze přípravy — identifikace cílů, testování jejich zabezpečení a shromažďování informací, aniž by musel být odhalen vyškolený zpravodajský důstojník. I to je ale podle Kodaně dostatečný důvod, aby o hrozbě mluvila nahlas, a ne až poté, co k útoku skutečně dojde.

Autor: Peter Jelen