Fronta nekolabuje a Zelenskyj nikam neprchá. Jak „Nová republika“ vyrábí kolaps, který se nekoná

Server dlouhodobě spojovaný s šířením kremelských narativů opět předkládá scénář rozpadu Ukrajiny. Realita na frontě, ve financích i v Kyjevě vypadá jinak.

Server Nová republika, který server Voxpot ve spolupráci s analytickým sdružením Druit označil za jeden z nejvýkonnějších českých šiřitelů obsahu navázaného na ruskou státní propagandu, v posledních týdnech znovu servíruje svým čtenářům sérii tvrzení o Ukrajině na pokraji zhroucení. Podobný narativ šíří i balkánský portál Pogled, patřící do sítě webů, které dlouhodobě přebírají a lokalizují teze ruských státních agentur Sputnik a RIA Novosti. Společným jmenovatelem obou serverů je snaha vykreslit Ukrajinu jako stát, jehož armáda je na hraně vyčerpání, ekonomika na pokraji bankrotu a vedení v čele s Volodymyrem Zelenským údajně připravuje útěk ze země. Fakta z fronty, z bruselských jednacích sálů i z Kyjeva samotného tomuto obrazu neodpovídají.

Fronta se nezhroutila — drží a místy postupuje

Tvrzení o bezprostředním vojenském kolapsu Ukrajiny ignoruje to, co dnes a denně popisují nezávislí vojenští analytici sledující bojovou linii, například americký Institute for the Study of War. Podle jejich zářijových hodnocení ruské jednotky sice pokračují v útočných pokusech ve směru na Slovjansk a v dalších úsecích Doněcké oblasti, avšak opakovaně bez územního zisku — ukrajinské síly naopak v této oblasti provádějí protiútoky severně i jižně od Lymanu. Ukrajinská armáda současně udržuje schopnost úderů do hloubky ruského týlu: v prvním zářijovém týdnu zasáhla velitelská stanoviště a muniční sklad desítky kilometrů za frontovou linií, včetně objektu zásobujícího jednotky ruské 8. armády. To není obraz síly na kolenou, ale armády, která i po více než třech letech vyčerpávající války udržuje iniciativu v konkrétních úsecích fronty.

Co říkají vojenští analytici

Podle průběžných hodnocení ISW z konce srpna a začátku září 2026 ruské jednotky u Slovjansku „pokračovaly v útočných operacích, ale nepostoupily“, zatímco ukrajinské síly v týchž dnech prováděly protiútoky severně i jižně od Lymanu.

Donbas za šest měsíců? Spekulace bez opory v datech

Teze, že Ukrajina do půl roku ztratí kontrolu nad celým Donbasem, patří k oblíbeným nástrojům ruské informační kampaně už od roku 2022 — a stejně jako v předchozích letech se nenaplňuje v předpovězeném horizontu. Ruské ozbrojené síly deklarovaly cíl ovládnout celou Doněckou oblast opakovaně, přičemž tempo jejich postupu zůstává řádově pomalejší, než samy plánovaly, a je vykoupeno vysokými ztrátami na živé síle i technice. Predikce rychlého pádu Donbasu tak spíše slouží psychologickému účelu — vytvořit v ukrajinské i západní veřejnosti dojem nevyhnutelnosti porážky — než aby odrážela reálnou dynamiku bojů.

Server dezinformace prezentuje jako blížící se jistotu. Realita fronty je pomalá, krvavá a pro obě strany nákladná — nikoliv blesková ruská výhra.

Finanční kolaps, který stále nepřichází

Podobně selhává i teze o neodvratném hospodářském zhroucení Ukrajiny. Evropská unie v prosinci 2025 po měsících jednání o takzvaném reparačním úvěru kryté zmrazenými ruskými aktivy nakonec zvolila alternativní cestu — schválila společné vypůjčení 90 miliard eur na kapitálových trzích, kryté rozpočtem EU, na financování Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. K tomu se přidávají prostředky z G7 mechanismu ERA ve výši desítek miliard eur financovaného z výnosů zmrazených ruských rezerv a průběžná makrofinanční pomoc Evropské komise. Od začátku plnohodnotné invaze poskytla Evropská unie a její členské státy Ukrajině dohromady více než 170 miliard eur. Otázkou zůstává technické a politické dořešení využití samotné jistiny zmrazených ruských aktiv, nikoliv to, zda Ukrajina dostane peníze na rok 2026 — ty jsou již politicky schváleny.

Fakta k ověření

90 mld. eur — částka schválená Evropskou radou v prosinci 2025 na financování Ukrajiny v letech 2026–2027 formou společného unijního dluhu.

170+ mld. eur — celková pomoc EU a členských států Ukrajině od února 2022.

Zelenskyj v Kyjevě — nikoli na útěku

Nejcitovanějším a zároveň nejsnáze ověřitelným tvrzením obou serverů je scénář, podle nějž se ukrajinský prezident kvůli hrozbám ze strany západních tajných služeb nebo ukrajinských nacionalistických skupin chystá na podzimní útěk ze země. Od prvních dnů plnohodnotné invaze v únoru 2022 přitom Volodymyr Zelenskyj i zbytek vojensko-politického vedení státu soustavně působí v Kyjevě, a to i v obdobích intenzivních ruských raketových a dronových útoků na hlavní město. Příběh o britských agentech tajné služby MI6 a „ukrajinských nacistech“, kteří prezidenta údajně chystají zlikvidovat, je typickou konspirační konstrukcí — kombinuje bez důkazů dva vzájemně si odporující nepřátelské tábory (západní zpravodajské služby a krajní ukrajinský nacionalismus) do jednoho spikleneckého scénáře, jehož jediným cílem je vyvolat v publiku očekávání blízké změny moci v Kyjevě.

Proč na tom záleží i pro českého čtenáře

Nová republika není okrajovým webem beze čtenářů. Podle analýzy Voxpotu patří dezinformační servery v Česku — včetně Nové republiky, kterou založil europoslanec hnutí SPD Ivan David — mezi nejplodnější producenty obsahu v zemi, s tempem publikování, jež v některých obdobích převyšuje výstup největších tuzemských zpravodajských domů. Bezpečnostní informační služba přitom dlouhodobě upozorňuje na propojení části české dezinformační scény s ruskými zájmy. Narativ o „blížícím se kolapsu“ Ukrajiny tak není jen vzdáleným geopolitickým příběhem, ale obsahem, který cíleně dosahuje českého publika s cílem oslabit podporu Kyjevu doma.

Fronta se posouvá pomalu a s vysokými ztrátami na obou stranách, financování Ukrajiny na rok 2026 je politicky zajištěno a ukrajinské vedení funguje z Kyjeva stejně jako od prvního dne invaze. Nic z toho nevylučuje, že válka bude dlouhá a její vývoj nejistý — ale scénář rychlého a definitivního kolapsu, který nabízí Nová republika, zůstává tím, čím je: opakovaně vyvráceným narativem ruské informační války.

Autor: Peter Jelen