Hlas Moskvy v Bundestagu: jak se Markus Frohnmaier stal hlavním prostředníkem Kremlu v AfD

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Markus Frohnmaier jednal letos v červnu v Petrohradě s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem a s šéfem Ruského fondu přímých investic Kirillem Dmitrijevem. V září se s Millerem sešel znovu, tentokrát v Moskvě. Řeč byla o obnovení dodávek ruského plynu a o plynovodu Nord Stream. Nejde přitom o novinku: s ruskými politickými a byznysovými kruhy buduje vazby už víc než deset let.

Od Craiovy k vedení AfD

Frohnmaier se narodil 25. února 1991 v rumunské Craiově a vyrůstal v německé pěstounské rodině ve Weil der Stadt. Střední školu vystudoval v Grafenau-Döffingenu, Stuttgartu a Calwu. Práva v Tübingenu a na univerzitě v Hagenu nedokončil a dal přednost politice. V AfD působí od roku 2013. V letech 2013–2017 se podílel na vedení zemské organizace strany a stál v čele její mládežnické odnože Junge Alternative (Mladá alternativa). Dnes je poslancem Bundestagu, místopředsedou frakce a jedním z hlavních mluvčích strany pro zahraniční politiku. Od roku 2022 je také spolupředsedou AfD v Bádensku-Württembersku.

Frohnmaier opakovaně navštívil okupovaná území Ukrajiny a veřejně hájí moskevské postoje v otázce sankcí a energetiky. Přímé kontakty se zástupci Kremlu a cesty na okupovaný Krym a do Donbasu z něj dělají jednoho z nejhlasitějších zastánců kremelské politiky v německém parlamentu.

2015: první kontakty

Už 11. března 2015 se Frohnmaier na ruském velvyslanectví v Paříži sešel s šéfem Ruských drah Vladimirem Jakuninem. Ten byl tehdy na seznamu amerických sankcí, což Frohnmaiera neodradilo: po schůzce o něm mluvil uznale a označil ho za vlivnou postavu světové politiky.

Dne 20. dubna 2015 se v Berlíně vedení Junge Alternative, Frohnmaier a Sven Tritschler, setkalo s poslancem Státní dumy za Jednotné Rusko Robertem Schlegelem. Jednali o partnerství s Mladou gardou Jednotného Ruska. Po rozhovorech Frohnmaier oznámil záměr vytvořit mezinárodní síť mládežnických hnutí „na obranu národní suverenity“ a dodal, že „bez Ruska se nelze obejít“.

Ve dnech 11.–12. května 2015 byl v okupovaném Doněcku na konferenci „Donbas včera, dnes, zítra“. Setkal se tam s německým publicistou Manuelem Ochsenreiterem, jedním z klíčových prostředníků mezi Kremlem a evropskou krajní pravicí, a se syrským aktivistou Kevorkem Almassianem, který prosazoval ruské zájmy na Blízkém východě. Účastníci probírali plnění minských dohod a budoucnost regionu. Cesta podle všeho posílila prorusky orientované křídlo v zahraničněpolitickém kurzu AfD.

V červnu 2015 odjel Frohnmaier spolu s Alexanderem Gaulandem, tehdy jednou z hlavních tváří AfD, do Petrohradu. Jednali tam s Alexandrem Duginem, ruským krajně pravicovým filozofem a ideologem eurasijství. Organizačně i finančně cestu podpořila Nadace svatého Basila Velikého, kterou vlastní pravoslavný monarchista a sponzor prokremelských projektů Konstantin Malofejev. Setkání mělo navázat přímé kontakty německých pravicových populistů s ideology ruské zahraniční politiky a patřilo k příznakům otevřeného obratu části AfD k prorusky laděným postojům.

Kreml hledá spojence

Po roce 2015 se návštěvy zástupců AfD v Rusku, na Krymu a v Donbasu staly pravidelnými a Frohnmaier se stal jedním z hlavních prostředníků mezi ruskou mocí a krajně pravicovým křídlem německé strany. V letech 2014–2016 budovalo pravé křídlo a mládežnická organizace AfD aktivně vazby na prorusky a protizápadně orientované síly. Kreml zase vnímal evropské pravicové populisty jako spojence v boji proti sankcím a vlivu EU a NATO a využíval k tomu stranické, mediální i ideologické kanály. Obě strany z toho měly prospěch: němečtí pravičáci hledali zahraniční oporu, Rusko další páky vlivu na evropskou politiku.

Jalta, krajní pravice a FSB

V dubnu 2016 odjel Frohnmaier s šéfem AfD v Severním Porýní-Vestfálsku Markusem Pretzellem na okupovaný Krym, na Jaltské mezinárodní ekonomické fórum. Ubytování a dopravu zaplatila ruská strana prostřednictvím organizačního výboru fóra, který fungoval pod patronací okupační správy a s podporou administrativy ruského prezidenta. Na fóru se Frohnmaier intenzivně stýkal s Mateuszem Piskorským, prokremelským polským politikem a zakladatelem strany Zmiana, jenž byl později v Polsku zatčen pro podezření ze špionáže ve prospěch Ruska. Navazoval tu také vazby mládežnické organizace AfD na ruské partnery a seznámil se s novinářkou Izvestijí Darjou Coj, pozdější manželkou.

Dne 24. ledna 2017 se Frohnmaier v neformálním prostředí sešel s belgickým aktivistou Chrisem Romanem, který zprostředkovával kontakty evropské krajní pravice s Moskvou. K rozhovorům se přidali ruští občané Valentina Bobrova a Michail Očkin, spojení se srbskými neočetnickými polovojenskými formacemi. Cílem bylo rozšířit komunikační kanály mezi evropskou krajní pravicí a radikálními prokremelskými kruhy. O necelé tři měsíce později, 16. dubna 2017, jednal u sebe doma s Martinem Sellnerem, tehdejším šéfem rakouského krajně pravicového nacionalistického hnutí. Schůzka ukázala, že Frohnmaier usiloval o přímé vazby mládeže AfD na evropské krajně pravicové skupiny, a to navzdory oficiálnímu zákazu spolupráce s touto organizací ze strany vedení strany.

Ve dnech 18.–19. března 2018 byl v Moskvě jako zahraniční pozorovatel prezidentských voleb. Cestu německých poslanců zorganizoval na pozvání Ruský fond míru. Po hlasování Frohnmaier ruským státním médiím prohlásil, že volby proběhly bezchybně. To je v rozporu s hodnocením pozorovatelů OBSE, kteří upozorňovali na omezování svobod, absenci skutečné soutěže a tlak na kritiky vlády.

Ve dnech 19.–21. dubna 2018 navštívil ekonomické fórum v okupované Jaltě podruhé. Jeho jméno figurovalo na oficiálním seznamu členů organizačního výboru, kde seděli také Michail Basov, uváděný jako šéf bezpečnostní služby FSB na Krymu, a Leonid Michajluk, který vedl správu FSB pro Krym a Sevastopol. Organizátoři i ruští činitelé prezentovali fórum jako platformu pro přilákání investic a další integraci okupovaného Krymu do ruské ekonomiky.

Dokumenty z roku 2017

Dne 5. dubna 2019 zveřejnilo společné vyšetřování BBC Newsnight, ZDF, Der Spiegel a La Repubblica dva dokumenty z dubna 2017. Prvním byl dopis z 3. dubna 2017, který asistent poslance Státní dumy Viktora Šrejdera Pjotr Premjak poslal administrativě ruského prezidenta. Přikládal k němu zprávu o zahraničněpolitických aktivitách, jež krátce před volbami do Bundestagu, plánovanými na 24. září 2017, vysoko hodnotila Frohnmaierovy politické vyhlídky. Autor navrhoval podpořit jeho kampaň, aby Moskva získala v parlamentu plně kontrolovaného poslance. Druhý dokument z 11. dubna 2017 obsahoval plán Frohnmaierovy předvolební kampaně spolu se žádostí o finanční a mediální podporu Kremlu.

2026: plyn místo ideologie

Začátkem června 2026 navštívil Frohnmaier ekonomické fórum v Petrohradě. Třetího června zveřejnil na síti X příspěvek o jednání s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem o obnovení dodávek ruského plynu do Německa a opravě plynovodů Nord Stream. Téhož dne se sešel s Kirillem Dmitrijevem, šéfem Ruského fondu přímých investic. Probírali obchodní vztahy, možné cesty k ukončení války na Ukrajině a uspořádání ekonomického fóra v roce 2027 za účasti zástupců Německa, Ruska a potenciálně i USA. K hlavním tématům budoucího fóra mělo patřit obnovení dodávek ruského plynu a využití infrastruktury Nord Streamu.

V září 2026 odjel Frohnmaier znovu do Moskvy a osobně se sešel s Millerem. Místopředsedkyně frakce AfD Beatrix von Storch jednání potvrdila a prohlásila, že strana má zájem na obnovení dodávek ruských energetických surovin a obchodních vztahů s Ruskou federací. Dne 24. září 2026 Frohnmaier cestu na své stránce na X shrnul: prohlásil, že ruská strana je připravena k dialogu, a německým spotřebitelům slíbil nižší ceny energií, pokud se prosadí návrhy jeho strany.

Kontinuita, která překvapuje

Politická dráha Markuse Frohnmaiera je výmluvným příkladem spolupráce německé krajní pravice se zástupci Kremlu. Od prvních cest na okupovaná území Ukrajiny v roce 2015 a kontaktů s prokremelskými ideology se postupně posunul do role jednoho z klíčových prostředníků mezi Moskvou a frakcí AfD. Pozornost přitahuje zejména to, že se charakter těchto kontaktů nezměnil ani po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu. Spolupráce se stále víc soustředí na konkrétní ekonomická témata, především na obnovu dodávek ruských energií a obchodních vztahů, a Frohnmaier se tak stává nástrojem prosazování ruských zájmů v německém politickém prostředí.

Autor: Peter Jelen