irozhlas.czRusko od 1. listopadu zastaví práci svého zastoupení u Severoatlantické aliance a totéž bude platit pro vojenskou misi NATO v Moskvě. Podle agentury TASS to dnes oznámil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle něj jde o odvetný krok za zrušení akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u aliance v Bruselu.
„V důsledku účelových kroků ze strany NATO prakticky nemáme vhodné podmínky pro základní diplomatickou činnost a v reakci na akce NATO pozastavujeme práci naší stálé mise při NATO…,“ citoval TASS oznámení, které Lavrov učinil na tiskové konferenci v ruské metropoli.
„Činnost Informační kanceláře NATO v Moskvě, která byla zřízena při velvyslanectví Belgického království, je ukončena. Pokud mají členové NATO nějaké naléhavé záležitosti, mohou se v těchto otázkách obrátit na našeho velvyslance v Belgii,“ informoval zároveň ruský ministr zahraničí.
Ruské ministerstvo zahraničí podle TASS uvedlo, že je na alianci, aby zvážila, zda jeden z velvyslanců členských zemí NATO v Moskvě bude plnit podobnou roli při nouzovém udržování kontaktů s Ruskem, jakou bude sehrávat vůči ústředí NATO ruský velvyslanec v Belgii.
„Komplikuje to situaci, která již tak byla obtížná. Rozhodnutí přijaté v Moskvě je více než politováníhodné. Vážně to poškodí vztahy,“ komentoval podle agentury Reuters ruský postup německý ministr zahraničí Heiko Maas po jednání se svými protějšky z Evropské unie. Zdá se mu, že ruský postup svědčí o tom, že Moskva ztratila ochotu k dialogu, kterou dříve signalizovala.
Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová v reakci na oznámení Moskvy uvedla, že organizace kroků Ruska lituje. Politika NATO směrem k Moskvě zůstává konzistentní, prohlásila. V reakci na „ruské agresivní akce“ podle ní aliance posílila svou obranu, ale zároveň zůstává otevřena dialogu.
Aliance vypověděla osm členů ruské mise při NATO začátkem října. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg před dvěma týdny sdělil, že tento krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí. Vypovězené Rusy označil za utajené důstojníky zpravodajských služeb, jejichž aktivity se neshodovaly s činností, pro kterou jim NATO vystavilo akreditace.
Aliance zároveň zmenšila velikost moskevského týmu, který může v bruselském sídle NATO pracovat. Jde o snížení o polovinu – z 20 na deset pracovníků.
Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na tento krok NATO odpoví, i když bez náznaku, jak by odvetný krok mohl vypadat. „Tyto kroky nám samozřejmě nedovolují dělat si iluze o možnosti normalizace vztahů a obnovení dialogu s NATO. Spíše jsou tyto vyhlídky prakticky zcela podkopány,“ řekl k tomu tehdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Moskva podle listu Vedomosti okamžitě nereagovala na vyhoštění svých osmi diplomatů z ústředí NATO kvůli tomu, že ještě dříve Lavrov v New Yorku hovořil se Stoltenbergem o zájmu NATO obnovit kontakty a uspořádat jednání Rady Rusko-NATO; na tomto pozadí bylo vyhoštění překvapivé. Jednání rady v posledních letech nicméně podle listu sklouzávala ke kritice ruské politiky vůči Ukrajině a nepřinášela užitek ohledně snížení napětí a předcházení incidentů. Rusko ostatně dává přednost řešit tyto problémy na bilaterálním základu přes kontakty náčelníka ruského generálního štábu se šéfem náčelníků štábů USA či velitelem ozbrojených sil USA v Evropě, „a tak přerušení vztahů mezi Ruskem a NATO nezpůsobí praktické škody“, napsal ruský list. Připomněl, že od roku 1997 se kontakty mezi NATO a Ruskem nepřerušovaly, i když bývaly nakrátko zmrazeny, například během bombardování Jugoslávie.
Nynější krok znamená podle agentury Reuters další zhoršení vztahů mezi Východem a Západem, které jsou na nejnižší úrovni od skončení studené války. Rusko obviňuje NATO z provokativní činnosti poblíž ruských hranic. Aliance říká, že je odhodlána posílit bezpečnost svých členských států ležících poblíž Ruska a znepokojených ruskou anexí ukrajinského Krymského poloostrova a ruskou podporou separatistů na východní Ukrajině, kde si konflikt s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě vyžádal od jara 2014 více než 13.000 mrtvých.
