novinky.czBělorusko pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem. Nebude je k tomu ale nutit, ani jim bránit v pokusech dostat se na Západ. Podle státní agentury BelTA to při dnešní návštěvě migračního centra u hraničního přechodu Bruzhi řekl běloruský lídr Alexandr Lukašenko.
„Nebudeme nic dělat násilím. Pokud chcete odejít, pomůžeme vám. Pokud nechcete odejít, uděláme vše pro záchranu vašich životů,“ prohlásil Lukašenko při návštěvě provizorního tábora zřízeného nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v bývalém logistickém centru. „Uděláme vše, co budete chtít, i když to bude špatné pro Poláky, Lotyše a některé další lidi,“ dodal s tím, že v Bělorusku se momentálně nachází 2000 až 3000 běženců. Lukašenko se také obrátil na „německý a polský národ“. Němce vyzval, aby migranty přijali a Poláci mají podle něj zajistit u své vlády, aby běžence pustila přes hranici. „Nemůžeme rozpoutat válku, abychom prosadili koridor z Polska do Německa,“ řekl Lukašenko. „Dva tisíce lidí, to není pro Německo žádný velký problém,“ prohlásil také. „Kancléřka (Angela) Merkelová je s tím srozuměná,“ dodal.
Agentura DPA napsala, že obratem přišlo dementi z Berlína. „Chci za kancléřku a spolkovou vládu zcela jasně říct, že tento výrok je mylný,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Před několika dny se Lukašenko vyjadřoval podobně po dvou telefonátech s Merkelovou a i tehdy Berlín jasně popřel, že by kancléřka s přijetím migrantů souhlasila.
Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují Lukašenkův autoritářský režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.
Migrační krize na hranici Polska a Běloruska trvá řadu týdnů, nedávno se vyhrotila, když se u hranice utábořilo několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců. Varšava pak posílila pohraniční stráž zhruba o 15.000 vojáků. Do Iráku se v noci na dnešek vrátilo dvěma repatriačními lety asi 600 migrantů, kterým se z Běloruska nepodařilo dostat do EU. Okolo 400 běženců se vrátilo už minulý týden a letiště v Minsku informovalo, že další letoun se očekává dnes pozdě večer a další pak v sobotu večer. Každý z těchto strojů má kapacitu pro 420 cestujících.
Varšava ve čtvrtek uvedla, že Minsk dělá opatření, která mu umožní dlouhodobě udržovat u hranice s Polskem migranty s cílem provádět další operace proti Polsku a EU. Podle ní členové běloruských bezpečnostních sil u hranice zřizují provizorní městečko pro migranty s výdejnou jídla, obchody či mediálním studiem, které má „sloužit ruské a běloruské propagandě“.
Do Iráku se z Běloruska vrátili další migranti, popsali špatné zacházení
Druhá skupina Iráčanů se dnes vrátila domů do severního Iráku poté, co se jim nepodařilo z Běloruska dostat do Evropské unie. Řada z nich poukázala na špatné zacházení ze strany běloruských úřadů. Mezi navrátilci podle agentury AP bylo patrné zklamání, ale i úleva.
Dva letouny s 570 lidmi přistály na mezinárodním letišti v Irbílu v severoiráckém Kurdistánu ve 2:00 a 7:00, uvedl mluvčí poloautonomní kurdské vlády. První let přivezl 170 lidí, druhý 400. Minulý týden ve čtvrtek se do Iráku z Běloruska vrátilo asi 430 migrantů.
Skupina dětí podle agentury AP na místě ukázala novinářům zanícené rány na rukou. Jeden z migrantů se objal se svými dětmi, které jej přišly přivítat na letiště.
„Nechci se na tu trasu vracet. Bylo to hrozné, hodně pršelo a sněžilo,“ uvedla podle agentury Reuters 11letá Malak Hasanová, jejíž rodina se pokusila přes Bělorusko dostat do EU.
Někteří navrátilci novinářům řekli, že s nimi Bělorusko špatně zacházelo. Popsali přitom bití, výhrůžky a snahy běloruských pohraničníků zahnat je přes hranici do Polska a Litvy. Migranti doufali, že se jim podaří dostat do Evropské unie, ale bez výhrůžek ze strany běloruských úřadů.
Na běloruské hranici jsou stále tisíce migrantů. Většina z nich prchá před konfliktem nebo beznadějí na Blízkém východě a doufá, že se dostane do Německa nebo dál na západ. Polsko je ale odmítá pustit na své území a Bělorusko nechce, aby se vrátili do Minsku nebo se usadili jinde v zemi.
„Jsme velmi vděční, že jsme dorazili domů,“ uvedl po příletu Auat Násir. Dodal, že lidé o Evropě vyprávějí, že se chová „lidsky a spravedlivě“, což označil za „na hony vzdálené realitě“. „Vůbec to není pravda. Surově nás bili,“ dodal. Zároveň poznamenal, že lidé nyní odjezdu do Běloruska litují a chtějí se i kvůli mrazivému počasí vrátit domů.
Země EU viní autoritářského běloruského lídra Alexandra Lukašenka z toho, že migrační krizi vyvolal v odvetě za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Minsk podobná obvinění odmítá.
Nebezpečnou cestu do Evropy podniklo mnoho iráckých Kurdů. Své věci mnohdy prodali, aby zaplatili pašerákům. Rozhodnutí opustit svou vlast přitom zdůvodňují rostoucí nezaměstnaností, všudypřítomnou korupcí či ekonomickou krizí, která vedla ke snížení platů státních zaměstnanců v Kurdy spravovaném regionu.
„Nejtěžší je, když tam vidíte uvázlé děti,“ řekl další navrátilec Imád Husajn. „Je to moc těžké,“ dodal.
