Poslanci Evropského parlamentu vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.
Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.
V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné „evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze“. To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.
Evropští zákonodárci dnes rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.
