Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. Dnes to v prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
„Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ poznamenala Merkelová, která dnes večer na divadelní scéně Berliner Ensemble odpovídala na otázky novináře a spisovatele Alexandera Osanga v pořadu Co je tedy moje země? (Was also ist mein Land?).
Podle Merkelové se nikdy nepodařilo zcela ukončit studenou válku. „(Ruský prezident Vladimir) Putin mi v roce 2007 řekl, že rozpad Sovětského svazu byl tou nejhorší věcí, co se ve 20. století stala. Pro mě to bylo naopak osvobození,“ uvedla. Poznamenala, že Putinův názor nesdílela a že se nepodařilo v Evropě vybudovat dostatečný bezpečnostní systém.
„Jedno chci ale říct, přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila.
Merkelová v rozhovoru hájila odmítavý postoj k tomu, aby NATO přizvalo na summitu v Bukurešti v roce 2008 Ukrajinu s Gruzií do Akčního plánu členství (MAP) jako předstupně plnohodnotného členství v obranné alianci. „To nebyla Ukrajina, jakou dnes známe. Byla to rozpolcená země mezi (proruským Viktorem) Janukovyčem a (prozápadním Viktorem) Juščenkem,“ řekla s tím, že bylo jasné, že Putin by to tak nenechal.
Hájila rovněž postup v roce 2014 poté, co Rusko anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a podpořilo proruské povstání na Donbasu. „Co by se stalo, kdyby se nikdo neangažoval a Putin se nezastavil?“ položila si otázku. Ukrajina je nyní podle kancléřky Putinovým geopolitickým rukojmím a nástrojem, jak poškodit Západ.
Merkelová se domnívá, že Ukrajina v cestě za svobodou a sebeurčením prochází těžkým obdobím, které lze přirovnat k protikomunistickým povstáním v roce 1953 ve východním Německu a v letech 1956 v Polsku a Maďarsku nebo k dění v Československu v roce 1968, kdy invaze vojsk Varšavské smlouvy zmařila demokratizaci země.
Putin jde podle Merkelová proti západnímu geopolitickému modelu. „Chce zničit Evropskou unii, kterou vidí jako předstupeň NATO,“ řekla. Proto se také snažila na Rusko zapůsobit přes hospodářství a obchodování, což byla dlouhodobá německá strategie, jak dosáhnout změny ruského režimu. „Věřila jsem v sousedství, protože Rusko je sousedem Evropy. A když to nejde politicky, mohlo by to jít třeba obchodem,“ řekla.
Minské mírové dohody, které počítaly s diplomatickým vyřešením proruského povstání na východě Ukrajinu, jsou podle Merkelové minulostí. Považovala je za jediný trumf, který Evropa měla. Uvedla také, že nejpozději na summitu skupiny G20 loni v říjnu v Římě bylo jasné, že situaci na rusko-ukrajinské hranici je kvůli přítomnosti ruských vojsk nutné brát vážně.
Bývalá kancléřka podpořila posílení obranných kapacit, protože vojenské odstrašení je podle ní to jediné, čemu Putin rozumí. Německo pod vedením nynějšího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a za podpory opoziční exkancléřčiny konzervativní unie CDU/CSU zřizuje zvláštní zbrojní fond pro armádu o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč). NATO také výrazně posílilo ochranu východních členů aliance.
Merkelová se loni v prosinci po opuštění kancléřství uchýlila do ústraní a k následné ruské invazi poskytla jen krátká písemná prohlášení. Mlčení na veřejnosti prolomila před týdnem, kdy měla projev k odchodu dlouholetého šéfa odborů DGB Reinera Hoffmanna. Tehdy řekla, že jako bývalá kancléřka nechtěla činit žádná hodnocení, ale že ruská invaze se do poválečné historie Evropy zapsala očividným porušení mezinárodního práva. Zdůraznila, že podporuje všechny snahy Německa, Evropské unie, USA, NATO, OSN a skupiny velkých ekonomik G7, aby tato barbarská útočná válka Ruska byla zastavena.
Také dnes Merkelová řekla, že není běžnou občankou, ale bývalou kancléřkou, proto musí být ve svých vyjádřeních a hodnoceních opatrná. Bývalá konzervativní šéfka německé vlády rovněž vyjádřila plnou podporu svému nástupci Scholzovi. Uvedla, že předání moci, od kterého ve středu uplyne šest měsíců, bylo hladké.
Merkelová varovala před zatracováním ruské kultury a Ruska jako takového a řekla, že sama je Ruskem okouzlena, což ale neplatí pro ruskou politiku. „Je to o to větší tragédie, protože tu zemi mám ráda,“ řekla.
