Rusko zoufale hledá rekruty, kteří by za něj bojovali na Ukrajině. Nabízí jim peněžní bonusy a místo veřejného odvedení volí raději tajnou mobilizaci. Vojákům se ale často nedostává toho, co jim Moskva slíbila. Ta se to pochopitelně snaží ututlat, aby další potenciální vojáci neztratili zájem o působení na Ukrajině. Ruské snahy o posílení řad svých ozbrojených sil popisuje americký deník The New York Times.
Aby vyrovnal nedostatek vojenských sil, sází Kreml na kombinaci rekrutování ze skupin mnohdy chudých etnických menšin, Ukrajinců ze separatistických území, žoldáků a militarizovaných jednotek Národní gardy.
Slibuje také tučné finanční pobídky pro dobrovolníky. Na internetu přitom nedávno kolovalo video, ve kterém si několik čečenských válečných veteránů stěžuje na nedostatečné vybavení a špatné podmínky.
Jeden z mužů tvrdil, že nedostal slíbený žold ve výši téměř 2 tisíce dolarů. Další si stěžoval, že mu místní nemocnice odmítla odstranit šrapnel, který měl v těle. Poradce čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, Mogamed Daudov, po zveřejnění videa žoldákům dlouze nadával v celostátní televizi, označil je za nevděčníky a vyzýval je, aby svá tvrzení odvolali.
Podle listu byla takto silná reakce na obyčejnou videonahrávku dalším důkazem toho, jak moc se Moskva bojí, že ztratí zájemce o vstup do armády.
Desítky tisíc mrtvých ruských vojáků
Počty mrtvých a zraněných na bojišti jsou na obou stranách rusko-ukrajinské války přísně tajné. Britská armáda nicméně nedávno odhadla počet zabitých Rusů na 50 tisíc. Další desítky tisíc byly zraněny.
To vše z celkové invazní síly 300 tisíc, včetně podpůrných jednotek. Přesto ale Vladimir Putin od začátku mobilizační úsilí znesnadňuje.
Dělá to především tím, že odmítá vyhlásit válečný stav. To znemožňuje možnost vyhlásit širokou mobilizaci, díky které by armáda mohla odvést záložníky a brance. Putin se ale mobilizaci nebrání bezdůvodně.
Vyhlásit odvody pro všechny dospělé muže by totiž znamenalo přiznat, že válka na Ukrajině ve skutečnosti není omezená zvláštní vojenská operace.
Tím, že Putin všeobecnou mobilizaci nevyhlásil, současně minimalizoval riziko takového druhu veřejné reakce, která by podnítila konec války. To se Rusku stalo už v případě několika dřívějších vojenských angažmá, jako bylo to v Afghánistánu nebo v první čečenské válce.
Rusko bez mobilizace Ukrajinu nepokoří
Řada analytiků ale otevřeně pochybuje o tom, že Rusko dokáže dlouhodobě udržet ofenzivu na Ukrajině bez všeobecné mobilizace.
Jedním z těchto expertů je Igor Girkin, bývalý plukovník ruské rozvědky a vojenský vůdce separatistů podporovaných Ruskem na východní Ukrajině, ze kterého se stal častý kritik vojenské strategie Kremlu.
Girkin prohlásil, že Rusko bez všeobecné mobilizace evidentně nedokáže dobýt celou Ukrajinu. Zdá se ale, že Moskva je pevně rozhodnutá vyhnout se tomuto drastickému kroku.
Místo toho se ruské náborové kanceláře uchýlily k opakovanému volání záložníkům, nabízejí jim peněžní pobídky za krátké nasazení. Online inzeráty zadávané regionálními náborovými kancelářemi ministerstva obrany také přetékají tisíci inzeráty pro osoby s vojenskými specializacemi.
Globální pracovní stránky, jako je třeba Head Hunter, nabízejí práci pro bojové inženýry a také kohokoli, kdo by mohl ovládat granátomet. Hledají dokonce i velitele výsadkové letky.
Platy nabízené některým dobrovolníkům se mohou pohybovat mezi 2 a 6 tisíci dolary měsíčně. Jsou mnohem vyšší než průměrný měsíční příjem v Rusku, který činí v přepočtu zhruba 700 dolarů.
Květnový zákon zrušil maximální hranici 40 let pro smluvní vojáky. Do řad ruské armády se od té doby často hlásí i starší muži. Vstoupit do ní ale chtějí i lidé, kteří přišli o práci vlivem protiruských sankcí, a teď se pokoušejí najít místo, které by jim zajistilo příjem.
Kusé úsilí o nábor nových vojáků sice udržuje válku, ale neřeší zásadní nedostatek pracovních sil, komentuje New York Times.
Ukrajina se sice potýká s podobnými problémy, ale to, co jí chybí u profesionálních vojáků, kompenzuje nadšenými dobrovolníky. Ruské reklamy s nabídkami práce v armádě se vyhýbají zmínkám o Ukrajině. Krátkodobé nabídky, často tříměsíční, zase mají snížit riziko, že se žoldáci už domů nevrátí.
Kadyrov i vězni
Vysoký počet obětí je mezi vojáky z chudších republik obydlených etnickými menšinami, jako je Dagestán na Kavkaze a Burjatsko na jižní Sibiři.
Speciálním případem je Čečensko. Ramzan Kadyrov tam už v roce 2013 založil soukromý vzdělávací institut s názvem Ruská univerzita speciálních sil. Protože významně pomohl porážce čečenských separatistů ve druhé čečenské válce, má Kadyrov podporu Vladimira Putina a proto i větší volnost, než kterýkoli jiný regionální vůdce.
Od začátku války na Ukrajině využívá své výcvikové středisko k náboru nejen Čečenců, ale mužů z celého Ruska.
Kadyrov se zavázal zaplatit téměř 6 tisíc dolarů dobrovolníkům, kteří podepíší tříměsíční smlouvu. Honorář má doplnit i 53 dolarů denně slíbených ruským ministerstvem obrany.
Nespokojení žoldáci, kteří se vrátili z Ukrajiny, byli podle Kadyrovova pobočníka jediní, kteří slíbenou odměnu nedostali.
To proruští vojáci v samozvaných separatistických republikách na východě Ukrajiny si o jakékoliv peněžní prémii mohou nechat zdát. Branná povinnost platí v oblastech pod ruskou kontrolou pro muže ve věku od 18 do 65 let.
V první linii jsou tam hlavně místní branci. Vzhledem k tomu, že se jedná o ukrajinské občany, tisíce mrtvých a zraněných mají na Rusko minimální dopad. Někteří z mužů jsou zadrženi přímo na ulici a prakticky ihned odesláni do zákopů s malým nebo žádným výcvikem a starými zbraněmi.
V závěru článku přináší americký deník ještě informaci o tom, že komerční náborová společnost Wagner v Petrohradě nabízela šestiměsíční smlouvy pro vězně. Ti měli výměnou za půlroční přítomnost ve válce dostat až 4 tisíce dolarů a amnestii, pokud se vrátí živí.
Tyto rozličné skupiny rekrutů možná nezajistí Rusku absolutní vítězství, ale mohly by významně přispět k udržení současných pozic a umožnit i menší taktické postupy zejména na Donbasu, domnívá se list.
Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Magdaléna Fajtová.
