Ministr a soudci se shodli na tom, že se příští rok porostou platy podle zákona

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a vedoucí představitelé soudů se shodli na tom, že by platy ústavních činitelů měly příští rok dosáhnout zákonem předpokládané výše a nebudou zmraženy. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Soudci se s ministrem dohodli také na tom, že je nutné posílit a lépe odměnit odborný aparát soudů.To považuje za hlavní cíl také předseda Soudcovské unie Libor Vávra.

„Shoda s předsedy panovala na tom, že cílem v současné době není zvyšování počtu soudců, ale především odborného aparátu a zlepšení jeho odměňování,“ uvedlo ministerstvo. Posílit chce zejména administrativní pracovníky na nejzatíženějších úsecích, kde se dá v následujícím období očekávat nárůst agendy, například v insolvenční agendě na soudech druhého stupně.

„To bylo opravdu těžiště té debaty,“ řekl ČTK Vávra. Podle něj nyní dostávají administrativní pracovníci na soudech měsíčně o 10.000 korun méně než na obdobných pozicích ve státní správě. S ministerstvem se shodli na tom, že je potřeba to vyřešit. Bude ale asi záležet na ekonomické situaci.

Blažek uvedl, že ministerstvo by chtělo zadal personální audit justice. „Po vzoru Německa by ho měla udělat externí renomovaná auditorská společnost. Výsledky by mohly mít váhu jak v rámci justice, tak u dalšího politického vyjednávání,” sdělil. Ministerstvo také podle mluvčího posílí rozpočet organizačních složek v justici o 200 milionů korun se zaměřením do tří oblastí: na mandatorní výdaje soudů – tlumočníky, znalce a advokáty ex offo, na bagatelní pohledávky a nárůst cen energií.

Schůzky ministra s vedoucími představiteli soudů se dnes zúčastnil také premiér Petr Fiala (ODS).

Výše platu politiků, soudců a státních zástupců se odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je od února opět snížila. U soudců klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Vláda očekávala, že díky tomu ušetří 600 milionů korun.

Řada kritiků od počátku považovala zmrazení za protiústavní, zejména s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Proto podle nich vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. Letošním zmrazením soudcovských platů se ÚS začal zabývat v červnu.

ČTK