Čínská komunistická strana před blížícím se sjezdem potvrdila, že „jádrem“ strany je její vůdce a prezident země Si Ťin-pching. Čínský prezident se od summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu neobjevil na veřejnosti, což na sociálních sítích v posledních dnech vyvolalo spekulace o převratu v Číně. Analytici oslovení agenturou Bloomberg tyto zvěsti ale odmítli a uvedli, že Si je s největší pravděpodobností v covidové karanténě, která je po návratu ze zahraničí v Číně povinná.
Komunistická strana Číny o víkendu zveřejnila seznam 2296 delegátů, kteří se zúčastní stranického sjezdu, jehož začátek je plánován na 16. října. Očekává se, že prezident Si Ťin-pching si na sjezdu zajistí pokračování v čele strany na třetí funkční období.
Lidový deník, který je oficiálním listem čínské komunistické strany, v dnešním úvodníku vyzval delegáty, aby se semkli „za soudruhem Si Ťin-pchingem, který je jádrem strany“. „Jádrem“ stranického vedení byli v minulosti nazváni jen tři politici – zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min. Si Ťin-pchinga strana takto poprvé označila v roce 2016.
Prezident Si nebyl vidět na veřejnosti od poloviny září, kdy se v Samarkandu v Uzbekistánu zúčastnil regionálního summitu. Pro čínského prezidenta to byla první zahraniční cesta po více než dvou letech.
Siova následná absence na veřejnosti odpovídá přísným pravidlům, které Čína uplatňuje, aby bránila šíření koronaviru, napsala dnes agentura Bloomberg. Peking požaduje, aby lidé, kteří se vrátili z ciziny, strávili sedm dní v karanténním hotelu a poté další tři dny v karanténě doma.
Nepřítomnost prezidenta na veřejnosti ale v posledních dnech podnítila spekulace, že Si byl svržen při vnitrostranickém převratu a je v domácím vězení. Na sociálních sítích kolovalo mimo jiné video zachycující údajnou vojenskou kolonu mířící k Pekingu. Spekulacemi o převratu se zabývala například i indická média.
Podle analytiků ze střediska Eurasia Group, citovaných agenturou Bloomberg, zvěsti o puči v Číně „pocházejí patrně od osob, které jsou na sociálních sítích častými zdroji dezinformací“. „Zveřejnění seznamu delegátů stranického sjezdu by při takovémto scénáři bylo vysoce nepravděpodobné,“ uvedli analytici.
„Před sjezdem očekáváme další fámy týkající se postavení prezidenta Sia. Budou ale pravděpodobně nepodložené, pokud nebudou okamžitě zřetelné personální či politické změny, které by zpochybňovaly Siovu vůdčí roli,“ uvedl analytik Neil Thomas a jeho kolegové.
Sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, který se koná jednou za pět let, obvykle trvá týden a jeho nejdůležitějším úkolem je volba nového stranického vedení. Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Teoreticky může vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.
Před letošním sjezdem ale prezident Si Ťin-pching čelí stále větším výzvám doma i v zahraničí, píše agentura Bloomberg. Poukazuje přitom na slábnoucí čínskou ekonomiku, na kterou dopadají přísné covidové uzávěry, či problémy na čínském trhu s nemovitostmi. Na mezinárodní scéně je pak Čína pod tlakem USA a jejich spojenců kvůli porušování lidských práv menšinových Ujgurů, upevňování vlády nad Hongkongem či postoji k ruské invazi na Ukrajinu, již Peking odmítl odsoudit.
