seznamzpravy.cz/Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v říjnu meziroční inflace 15,1 procenta, v září bylo tempo růstu cen 18 procent.
Podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně by bez započtení opatření pro snížení cen energií byla říjnová meziroční inflace 18,6 procenta. „Vzhledem k tomu, jakou váhu má ve spotřebním koši energie (zhruba pětinovou, tedy jen ta napřímo), tak to s celým indexem zamává,“ uvedl Bartoň na twitteru.
„Hlavní příčina říjnového poklesu inflace jde na vrub vládním opatřením, tj. úsporného energetického tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje,“ sdělil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Tento efekt vzhledem k váze elektřiny ve spotřebním koši ukousl z meziroční inflace tři procentní body,“ dodal.
„Inflace by nadále velmi rychle stoupala, kdyby nepřišel administrativní zásah vlády. Úsporný tarif nahradí cenový strop, který obdobně zamezí vlivu cen elektřiny na celkovou inflaci,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj má díky vládním opatřením inflace patrně svůj vrchol už za sebou. O tom, jak rychle bude klesat, rozhodnou inflační očekávání.
„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsme si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že nebývalý rozdíl v odhadech inflace a v její skutečné hodnotě je dán zejména metodikou, jakou Český statistický úřad použil k zachycení dopadu zavedení energetického Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
„Ve zbývajících dvou měsících roku zřejmě dojde opět na navýšení inflace, částečně korekčnímu, ovšem inflace by již neměla dosáhnout úrovně dvaceti procent. V příštím roce bude inflace postupně klesat. Za celá letošní rok dosáhne průměrně úrovně kolem patnácti procent, v příštím roce kolem deseti procent,“ uvedl Kovanda.
Podle partnera poradenské firmy Moore Czech Republic Petra Kymličky není důvod k optimismu. „Navzdory nejnižšímu meziročnímu růstu spotřebitelských cen od dubna letošního roku není důvod k optimismu. Výsledky říjnové inflace nejvýrazněji ovlivňuje zahrnutí Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Růst cen se tedy nezastavuje, pouze jej neplatí spotřebitelé přímo, ale formou transferů v podobě daní a s ohledem na deficitní rozpočty také na dluh příštích generací,“ řekl Kymlička s tím, že Úsporný tarif i odpuštění poplatku je významnou výdajovou položkou státu.
Také analytik XTB Jiří Tyleček upozorňuje, že za zpomalením tempa růstu cen jsou především zásahy vlády. „Neřekl bych tedy, že jsme se s inflací v Česku vypořádali, spíše se jí podařilo skrýt. Energie podle metodologie výpočtu ČSÚ zlevnily, přestože se tak nestalo. Náklady zaplácne pravděpodobně nová daň a vyšší státní zadlužení. Do značné míry tak platí, že příznivá inflační čísla jdou na vrub novému dluhu,“ řekl.
S rychlým odezněním inflace analytici nepočítají, snižovat se podle nich bude jen postupně. Pod deset procent by se mohla dostat v polovině roku 2023.
Zdroj: Echo24.cz
