Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že stát vybere do rozpočtu v příštím roce na dani z neočekávaných zisků i na odvodech z prodeje elektřiny dohromady předpokládaných 100 miliard korun. S touto částkou počítá návrh státního rozpočtu na příští rok. Stanjura to řekl v dnešním druhém čtení návrhu rozpočtu, když reagoval na kritiku svojí předchůdkyně ve funkci Aleny Schillerové (ANO), která měla k odhadovaným příjmů rozpočtu z obou zmíněných titulů výhrady a rozpočet označila mimo jiné za nereálný.
Poslanci dnes projednávají rozpočet ve druhém čtení a můžou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Opozice tradičně návrh rozpočtu kritizuje.
Schillerová mimo jiné řekla, že v rozpočtu není žádná snaha řešit strukturální deficit. Uvedla také, že jí na rozpočtu vadí ze všeho nejvíc jeho nereálnost. Poukázala na to, že na příjmové straně se vyskytuje zhruba 150 miliard korun, které nemají legislativní podklad. Pozastavila se kromě jiného nad tím, že vláda v návrhu rozpočtu počítá se stovkou miliard z obou zmíněných výnosů. Daň z mimořádných výnosů měla vynést 85 miliard a zhruba 15 miliard odvody z výroby energie. Podle důvodové zprávy k novele, která odvody zavádí, se však počítá s výnosem až 80 miliard a zároveň s možností poklesu výběru daně na 45 miliard korun. To dává dohromady 125 miliard. „Tady si hrajeme s desítkami miliard, jak se komu líbí,“ prohlásila. Vláda si podle ní mohla dát tu práci a mít na straně příjmů 125 miliard, a ne 100 miliard.
Stanjura se proti tomu ohradil. Projev Schillerové označil za kritiku pro kritiku. Prohlásil, že v prvním čtení musel poslouchat kritiku v tom směru, že nevybere nic, ale nyní musí poslouchat kritiku, že vybere víc. Zdůraznil, že daň z neočekávaných zisků i odvody z výroby elektřiny jsou nástroje, které se doplňují. Řekl, že odhady příjmů vypracovaly odborné útvary ministerstva financí. Ujistil, že jim nedal žádné zadání, k jakému číslu se mají dopracovat. Závazek vybrat 100 miliard trvá, uvedl. „Věřím, že ho dodržíme,“ dodal. Poznamenal však, že jde o konzervativní, tedy spíše pesimistický odhad. Rozpočtově významnější než takzvaná windfall tax podle něj budou odvody výrobců elektřiny, u nichž podle něj odpadají starosti ohledně údajné optimalizace, tedy účelového snižování základu pro odvod. Je to podle něj účinné, spravedlivé a naplňuje to mimořádnost situace.
S kritikou rozpočtu vystoupil jako první předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Tento rozpočet je extrémně špatný,“ prohlásil. Vláda podle něj nehledá úspory tam, kde je to možné, ale vynakládá je zbytečně. Vyčetl vládě mimo jiné, že ekonomickým migrantům podle něho dává zdravotní péči zdarma a zvyšuje výdaje ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů, jako je třeba EU. Vláda rezignovala na zdanění nadnárodních korporací v tuzemsku a zvyšuje výdaje na státní byrokracii, uvedl také.
Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, dolní komora schválila už v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Sněmovna schválila vznik agentury, která má propojit informační systémy správy
Propojit informační systémy veřejné správy a zajistit nadresortní sdílení digitálních služeb má státní agentura, jejíž vznik dnes Sněmovna přes odpor opozice schválila. Vytvoření Digitální a informační agentury (DIA), která má od ministerstva vnitra převzít správu základních registrů, nyní dostane k projednání Senát, který se k tomu sejde zřejmě počátkem prosince.
Poslanci ANO a SPD neúspěšně požadovali zamítnutí nebo alespoň odklad schvalování zákona, kterému vytýkali nepřipravenost.
DIA má zjednodušit poskytování služeb veřejné správy lidem. Podle plánů ministerstva pro místní rozvoj má vzniknout k 1. lednu příštího roku, reálně zahájit činnost by měla až od začátku dubna kvůli dostatku času na přípravy. Agentura podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) umožní efektivní sdílení informací mezi státními organizacemi i prosazování principu nadresortních řešení. Od vzniku agentury si Bartoš slibuje úspory v nákladech na lidi i na informační technologie.
