Zpěvák Jaromír Nohavica v posledních dnech vzbudil pohoršení svou novou písní, v níž se snaží navodit dojem, který tu šíří jeho přátelé z řad dezolátů a dezinformátorů: že tu o všem přece rozhodují Spojené státy americké, kterým sloužíme. Na to, že jsme možná někdy mohli o Nohavicovi říkat, že je básník, mají tentokrát jeho rýmy úroveň říkanky pologramotných absolventů vysoké školy života.
Někdo je možná Nohavicovým výronem překvapen, pokud ale dlouhodobě sledujeme jeho chování a tvorbu, nemohl nás zaskočit. Těžko říct, zda jde o dlouhodobě skrývané sklony nebo následky alkoholismu, ale je to skutečně nehezký pohled.
Jedna věc je zbabělost před rokem 1989. Ta se ještě někdy dala omluvit Nohavicovými osobními a osobnostními problémy. Jenže pak se ukázala míra jeho udávání, které se týkalo hlavně Karla Kryla, a také to, že se za sebe nejen nestydí, ale že po revoluci Kryla zpívá jako by nic. A to je skutečné morální dno.
Ovšem můžeme pokračovat. Nohavica si vzal metál od Miloše Zemana i od masového vraha Vladimira Putina. Nevrátil ji ani po začátku agresivní války proti Ukrajině. Nevrátil ji po masakru v Buči. Nevrátil ji, protože je to člověk beze studu a bez hodnot, ačkoli si v některých písničkách hraje na opak.
Jaromír Nohavica není náš národní básník. Ani ostravský bard. Je to písničkář dezolátů a člověk, který zničil všechno dobré, co kdy udělal. A jeho poslední hloupá rýmovačka to jen potvrzuje.
