seznamzpravy.czNovináři a nevládní organizace na základě dlouhodobého pátrání podezřívají ruského prezidenta Vladimira Putina, že drží po celém světě četné luxusní nemovitosti, jachty, tryskáče a bankovní účty, všechno dovedně maskované přes skořápkové firmy a nastrčené figury – u nás tradičně nazývané bílými koni. Jedním z nich je s vysokou pravděpodobností i violoncellista Sergej Roldugin, přezdívaný Putinova peněženka.
Kvůli Rolduginovi stojí před curyšským soudem čtyři bankéři, tři Rusové, dlouhodobě žijící ve Švýcarsku, a jeden Švýcar. Osmého března, kdy se s nimi poprvé v Curychu odehrál soud, se tu konaly dvě menší demonstrace za mír. Jedna pro Putina a druhá proti Putinovi. Všichni obžalovaní pracovali v curyšské pobočce ruské banky Gazprombank, když si do ní Roldugin ukládal obrovské sumy peněz. Roldugin byl sice virtuos, ale jmění v hodnotě 50 milionů dolarů, které do banky uložil v letech 2014-2016, si vydělat nemohl.
Obžaloba klade bankéřům za vinu, že se nezajímali o původ Rolduginových peněz, ačkoli violoncellista o sobě například v rozhovoru pro The New York Times prohlásil, že není žádný byznysmen – a určitě ne milionář. Zároveň o něm bylo známo, že je blízkým přítelem ruského prezidenta, kmotrem jeho dcery a také milostným komplicem, který prezidentovi představil jeho ženu Ludmilu. Podle švýcarských zákonů musí banky konto odmítnout založit nebo jej uzavřít, pokud vzniknou pochyby ohledně majitele či původu peněz. Žaloba pro bankéře požaduje sedm měsíců vězení, ti vinu odmítají.
Celosvětový věhlas Rolduginovi nezajistilo violoncello, ačkoli patřil ve svém oboru ke špičce. Slávy se dočkal až v souvislosti s masivním únikem tajných dokumentů z panamské právní kanceláře Mossack Fonseca v roce 2016. Ten dostal v médiích název Panama Papers. Na vyšetřování finančního skandálu, který odhalil ukrývání peněz v daňových rájích u mnoha mocných a slavných lidí, celý rok pracovalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů. Ukázalo se, že ruský umělec s vazbami na Putina například vlastnil akcie největší ruské televizní společnosti přes reklamu, držel balík akcií výrobce nákladních automobilů Kamaz a měl i podíl v bance Rossija, kterou USA označují „za osobní banku vysokých ruských funkcionářů“. Na účtech v daňových rájích dokázal nashromáždit jmění kolem sta milionů dolarů.
Putin ovšem podle mnoha expertů svůj majetek ukrývá přes řadu dalších lidí – nejčastěji jemu blízkých oligarchů. Přepychové sídlo na útesu Černého moře, kterému se přezdívá Putinův palác, oficiálně vlastní miliardář Arkadij Rotenberg, dlouholetý Putinův přítel, který s ním v dětství trénoval judo. Palác představil na youtubovém kanálu opozičník Alexej Navalnyj, jeho video mělo během deseti dnů přes sto milionů zhlédnutí. Putinův kritik si ovšem slávy moc neužil. Poté, co se mu podařilo přežít otravu nervově paralytickou látkou a vrátil se z léčení v Německu zpátky do Ruska, byl zatčen a odpykává si několikaletý trest za údajnou zpronevěru. Rezidence na břehu Černého moře měla stát podle Navalného přes sto miliard rublů (29 miliard korun), vládne nad ní bezletová zóna a má i vlastní přístav. Kreml odmítá, že palác patří Putinovi, ale podle Navalného si nikdo jiný než ruský vladař podobnou extravaganci v Rusku dovolit nemůže.
Vinice v okolí černomořského paláce zase údajně vlastní oligarcha Gennadij Timčenko, rovněž Putinův kamarád. Kdo chce, může věřit tomu, že Putin nechává v jím zcela ovládané a zkorumpované zemi štědře vydělávat kamarády a sám z toho nic nemá. Mimochodem, nedávno vyšlo najevo, že do Timčenkovy firmy na pěstování jablek vstoupil bývalý šéf světového hokeje René Fasel, shodou okolností Švýcar. Ten se stal čerstvě i ruským občanem, a přibyl tak do party k francouzskému herci Gérardu Depardieu nebo hvězdě amerických akčních filmů Stevenu Seagalovi.
Vládce Kremlu je přitom podle oficiálních prohlášení skromný muž a vydělává méně než například český prezident – zhruba 250 000 korun měsíčně. Soud s bankéři přilákal do města u Curyšského jezera novináře z mnoha světových médií, ale domácí veřejnost je podle místních k případu spíše lhostejná. Země helvétského kříže je příběhy o svých finančních skandálech poněkud přesycená.
O vině bankéřů rozhodne soudce Sebastian Aeppli, rázný muž s dobrou reputací u žalobců, ale neoblíbený u advokátů a jejich klientů, 30. března.
Zdroj: Forum24
