Některé snahy o destabilizaci společnosti v Moldavsku jsou podle českého velvyslance v Kišiněvě Stanislava Kázeckého financovány ze strany různých ruských služeb. V moldavském hlavním městě nedávno protestovali podporovatelé opoziční proruské strany Šor proti prozápadně orientované vládě. Podle velvyslance se protestů často účastní placení lidé. Politická situace v zemi je ale pod kontrolou proevropských sil, neboť poslanci vládní strany mají v Parlamentu výraznou většinu, řekl Kázecký v rozhovoru s ČTK.
„Samozřejmě opoziční strany se formou různých pokusů, formou hybridní války snaží o destabilizování situace. Je to především strana Šor uprchlého magnáta Ilana Šora, který pobývá v Izraeli. Organizuje demonstrace, jichž se účastní lidé, kteří jsou placení. Řekl bych, že jsou to demonstrace v uvozovkách, nejsou to demonstrace, které by byly spontánní,“ uvedl velvyslanec.
Domnívá se, že strana prezidentky Maii Sanduové má situaci pod kontrolou. Situace je závislá i na vývoji rusko-ukrajinského konfliktu. „Pokud Ukrajinci budou efektivní v tom, jak brání svoji zemi, tak si myslím, že není moc velká šance na to, aby došlo k nějakým zásadním krokům ze strany Ruska a k převratu,“ poznamenal Kázecký.
Situace v Moldavsku je podle něj poměrně stabilizovaná, nicméně v posledním roce bylo nutné znovu se naučit definovat, co to znamená bezpečnost. Taková forma bezpečí, na jakou je zvyklá Česká republika, v Moldavsku není. Na jeho území občas dopadla raketa či zbytky raket, zatím bez obětí na životech. „Poměrně periodicky se hrozí různými bombovými útoky. Nutno podotknout, že hrozby jsou velmi profesionální a velmi těžko zjistitelné,“ uvedl Kázecký.
Strach v moldavské společnosti je podle něj znatelný. „Je spousta lidí, kteří mají velmi blízké příbuzné na území Ukrajiny, a to se projevuje ve společnosti,“ míní. V prvních dnech války byly výbuchy na letišti v ukrajinské Oděse slyšet i v Kišiněvě. Města od sebe dělí zhruba 200 kilometrů.
Moldavsko je podle velvyslance zemí dlouhodobě propojenou s ruskojazyčným prostředím. „Je tam poměrně velká část populace, která používá jako svůj první jazyk ruštinu. Jsou tam menšiny, které mluví svým jazykem, kupříkladu Gagauzové, což je turkické obyvatelstvo, které má svůj vlastní jazyk,“ uvedl.
Válka podle něj ale paradoxně pomohla evropskému směřování země. Moldavsko obdrželo loni v červnu status kandidáta pro vstup do Evropské unie, musí ale splnit řadu reforem. Moldavané se snaží podle velvyslance postoupit v reformách pro boj s korupcí či v otázce justice. Nelze očekávat, že by se členem bloku stali v nejbližší době, nicméně efektivně pracují, míní Kázecký. Posuny by podle něj mohly být rychlejší, ale existují.
