Po celé Francii dnes pokračovaly protesty proti zvýšení důchodového věku, které se vláda podporovaná prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla prosadit bez souhlasu poslanecké sněmovny. Po čtvrtečním oznámení tohoto postupu zesílily při demonstracích výtržnosti a zprávy o policejních zásazích přicházely i z dnešních shromáždění. Úřady v Paříži preventivně zakázaly demonstrovat v okolí budovy Národního shromáždění a Elysejského paláce, informovala francouzská média. Dnes policisté při potyčkách s demonstranty na jihu metropole zadrželi 81 osob, uvedla agentura AFP.
Policie podle serveru BFMTV oznámila, že pořadatel akce, odborová ústředna CGT, vzhledem k množství násilníků vyzval k rozpuštění akce. Policisté se snažili zabránit demonstrantům v zakládání požárů a ve stavění barikád na jihu hlavního města, napsal list Le Figaro na svém webu. Policie odhadla počet demonstrantů v Paříži na 4000.
Podle agentury AP byly dnešní akce převážně pokojné. Nové protestní pochody dnes odpoledne začaly ve městech Nantes, Caen nebo Mans, přičemž účast podle úřadů dosahovala maximálně několika tisíců lidí. V Nantes se sešlo 6000 lidí podle policie, 15 000 podle odborů. V Brestu se tato čísla pohybovala mezi 5000 až 8000, napsal deník Libération.
V Nantes, Brestu a také v Brodeaux podle deníku Le Monde policie použila slzný plyn, přičemž v posledním uvedeném městě šlo o reakci na potyčky a zapálené popelnice. Devět lidí skončilo ve vazbě. V Paříži okolo 19:00 několik tisíc lidí – podle policie 4000 – vyrazilo na protestní pochod z náměstí Place d’Italie a krátce nato se začaly v médiích objevovat záběry zapálených kontejnerů na odpad. Úřady předtím zakázaly lidem manifestovat na náměstí Svornosti a na třídě Champs-Élysées, což jsou místa v blízkosti sídla prezidenta a dolní komory parlamentu.
Opatření přišlo po dvou dnech, kdy protesty v centru Paříže i v jiných městech končily výtržnostmi. V pátek pozdě večer a v noci na dnešek policie v hlavním městě zatkla 61 osob poté, co se na náměstí Svornosti sešly tisíce lidí, z nichž někteří stavěli barikády a na náměstí během protestu vypukl požár. Část demonstrantů se také střetla s policií, která stejně jako ve čtvrtek večer použila slzný plyn.
Dalších 36 lidí bylo zatčeno v Lyonu, kde někteří demonstranti pronikli do radnice čtvrtého obvodu, kterou poškodili. Navíc se v budově podle policie pokusili založit požár, což se jim ale po zásahu pořádkových sil nepovedlo. Zapalování ohňů, ničení květináčů či vysypávání odpadkových košů i další incidenty byly hlášeny také ze Štrasburku, kde se k protestu sešlo na 1600 lidí.
„Prezidenta republiky jsme varovali,“ komentoval vývoj šéf odborové centrály CGT Philippe Martinez. Ten je jedním z lídrů dva měsíce trvajících protestů proti důchodové reformě, která mimo jiné zahrnuje zvýšení hranice pro odchod do penze. Podle vlády a prezidenta Macrona je nutné toto a další opatření zavést, aby francouzský důchodový systém zůstal finančně nad vodou, průzkumy ale naznačují, že většina veřejnosti se zásahy nesouhlasí.
Kromě demonstrací dnes pokračovaly také stávky na železnici nebo mezi popeláři v Paříži, kde se na ulicích podle radnice nahromadily tisíce tun odpadků. Nespokojenost s důchodovou reformou dalo najevo také 37 procent zaměstnanců rafinerií a skladů firmy TotalEnergies, kteří stávkovali od dnešního rána, sdělil agentuře Reuters mluvčí společnosti. Protesty se ve Francii očekávají i v neděli, další „mobilizaci“ pak odbory svolávají na čtvrtek.
Velké části Francouzů vadí nejen obsah reformy, ale rovněž způsob, jakým se ji snaží prezident Macron prosadit. Vláda při schvalování změn důchodového systému obešla poslance, protože u nich na rozdíl od Senátu neměla zajištěnou většinovou podporu. Umožnil to článek ústavy, díky němuž může kabinet přijmout zákon, aniž by o něm Národní shromáždění hlasovalo. Vláda se ale v takovém případě vystavuje riziku, že poslanci vyvolají hlasování o nedůvěře. Opoziční zákonodárci tak již učinili a parlament má o jejich podnětu jednat v pondělí.
Revize francouzského důchodového systému má zvýšit věk odchodu do důchodu o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Zvýšit se má i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.
